Tento blogísek i jeho autorka jsou k smíchu.

2. července 2015

Musíte nám dát realistické, silné hrdinky!

7/02/2015 Posted by Nikola Bornová
(CNET sestavil přehled hrdinů velkých her...hmm, těch variant!)

Jsem poslední kdo by tvrdil, že ve vysokorozpočtových hrách jsou zajímaví a variabilní hrdinové. Nejsou. Je to trochu otrava hrát pořád v kůži drsných bílých můžů kolem třicítky, kteří bez náznaku emocí (krom vzteku) vraždí nepřátele po tuctech. Je to jak kdyby velká vývojářská studia pro protagonisty her nakupovala u jediné firmy ten stejný druh prefabrikátu. Kdo to nevidí, zřejmě trpí tímhle.

Jsem tedy hrozně ráda, že se pomaaaaaliiiiičku otevírají stavidla a i do mainstreamu proniká víc variabilních hrdinů – mladičkých archeoložek, černošských vězňů, malých holčiček, gay čarodějů, myšlenkových inženýrek, parkour borkyň, němých test subjektů s pérovacíma botama a kapitánek hvězdných lodí. Není to dokonalé, těch her je poměrově opravdu málo a klišé ustupují jen se skřípěním zubů. Ale lepší se to. Snad časem přestanou mít velká studia tak stažené půlky a nechají se víc inspirovat indie hrami.

Ano, ráda bych ve velkých hrách viděla víc silných ženských protagonistek, dětí, ne-násilníků atd. Jsem ženská, vášnivá pařanka, sexuální minorita a tvrdá skautská hlava, takže bych teoreticky měla hystericky řvát jak je to teď nespravedlivé. Měla bych si vztekle si trhat tričko, pálit podprsenky a na webu zuřivě bojovat proti všem těm misogynním zkurve...počkat, počkat, cože? Opravdu je tohle cesta?

Dívám se na rétoriku řady zuřivých bojovnic (a bojovníků) za emancipaci her a nestačím se divit, co požadují. Snažím se sestavit si v hlavě ty ideální a úžasné hrdinky, které chtějí a vypadá to, že taková hrdinka musí splňovat následující:

1. sexappeal
  • Nesmí být sexy, protože to dělá z ženy jen sexuální objekt.
  • Ale nesmí být tlustá, protože to zesměšňuje tlusté lidi.
  • Ale nesmí být ošklivá, protože to zesměšňuje ošklivé ženské.
  • Ale nesmí být tupá, protože to není sexy a špatně to reprezentuje ženy.
  • Ale nesmí být jakkoli netradičně nebo směšně oblečená, protože to špatně reprezentuje ženy (fuj kůže a podpatky!).
  • Nesmí se ukázat nahá, protože to dělá z ženy jen sexuální objekt.
2. bojování
  • Musí být silná a být schopná bojovat proti jakémukoli muži.
  • Ale pokud na ni útočí záporáci mužského pohlaví, je to násilí proti ženám a je to misogynní.
3. realistické znázornění
  • Ženy musí být ve hrá znázorňovány realisticky.
  • Ale ve hrách nesmí být prostitutky, striptérky, roztleskávačky (už vůbec ne s motorovkou), gangsta trash ženského pohlaví atd. – všechno tohle totiž špatně reprezentuje ženy.
4. rasa
  • Bílá žena je únosná, ale už to zavání rasismem. Lepší je černá žena, pokud možno s trochou indiánských a asijských genů.
Prostě správná hrdinka musí být naprosto realistická, běžná žena - krásná (ale nesmí být sexy!), inteligentní, vzdělaná, neměla by být bílá, musí být silná a odvážná, musí se umět komukoli ubránit, nesmí na ni nikdo útočit a musí dokázat, že je lepší než všichni muži.

Já vám nevím, ale za prvné mi z toho vychází podivná princezna Koloběžka a za druhé mi přijde, že je vyžadovaný jen jiný druh prefabrikátu...

(sorry, holky, ale pokud chcete hrdinku, co je schopná bojovat proti mužským zabijákům, bude vypadat takhle nějak a bude dostávat po tlamě, jako jakýkoli jiný hrdina)

Hele, ať jste feministky nebo feministi, koukněme na to realisticky. Zuřivé útočení na "zlé misogynní vývojáře" všechny jen vyprudí. Zuřivé protlačování ženských hrdinek za každou cenu je "sexismus naruby".

Pokud chcete silné ženské hrdinky ve hrách, podporujte pozitivně ty co už jsou - peněženkama i jejich pozitivní prezentací na webu (pokud za to stojí!). Pokuste se ostatní přesvědčit rozumnými argumenty, v čem může netradiční hrdinka hru osvěžit.

Nikdo vám ale ženské hrdinky poskytovat nemusí. Vaším cílem by mělo být přednést dostatek argumentů, aby vám je poskytovat chtěli. A myslete na to, že ženská hrdinka se automaticky nerovná zajímavý herní protagonistaZajímavý herní hrdina může být i ten klasický bílý bezcitný třicetiletý drsňák (viz třeba Geralt). A taky myslete na to, že problém není jen ve stadnardizovaných hrdinech - ten problém je samozřejmě složitější, problém jsou zápletky her (do kterých ten nadužívaný bílý hrdina prostě sedne nejlépe).

Howgh.

30. března 2015

"Změna času je nepřirozená," říkají odborníci.

3/30/2015 Posted by Nikola Bornová ,
Odborníci, nebo spíš odbornice, se jmenují Profesorka Šmudla a Doktorka Bafi*. Jejich specializací je hlavně gaučing, ležing a žebring. Právě první dvě odbornosti z nich dělají kapacity na slovo vzaté. Poslechněme si, co o změně času na letní říkají.

"Změna času má zásadní vliv na naše biorytmy," říká Doktorka Bafi, zatímco si slastně olizuje tlapku. "Vezměte si, že je celý váš organismus zvyklý na to, že dostanete žrádlo snídani každý den přesně v 7:15. A najednou..."

"A najednou prásk, všechno je jinak," přidává se paní Profesorka Šmudla, která právě dožvýkala poslední kousek buvolí kůže. "Za běžný podmínek se už v 7 hodin ráno začne nastavovat celý váš systém. Slinné žlázy začínají produkovat sliny rychlostí 35 litrů za minutu, střevní peristaltika zrychlí na frekvenci jedné vlny za sekundu a cévy v orbitální krajině se rozšíří, aby bylo snazší dělání očíček na naši vedoucí."

"Je to komplikovaný systém, kde všechno souvisí se vším. Aby bylo možné snídani dostatečně rychle spolykat, musí se připravit celý gastrointestinální trakt. Jenže představte si co nastane, když dostanete svojí kvalitní snídani o hodinu dříve, ještě než se všechno nastaví..." pokýve hlavou Bafi.

"Granule pak strašně škrábou v krku," doplní ji Šmudla a znechuceně si odfrkne.

"A jsou s tím spojené další věci. V 7:05 už míváme dostatečně prokrvenou svalovinu, abychom mohly s kolegyní vyrazit do ložnice pootevřenými dveřmi a vrhnout se na šéfovou. Můžeme jít pak bez problémů 10 minut masírovat obličej a břišní krajinu pečlivě nabroušenými tlapkami, aby vyskočila z postele a šla nám namíchat snídani. Ale když se najednou vstává kvůli posunu času v 6 hodin, je to špatné..."

"Co špatné, je to vyloženě horor! Dneska vedoucí vstala dřív než my!"

"Ještě jsme spaly a ona už lítala po bytě, vrážela do nábytku a dělala hrozný rachot. Nevím jak vám, paní kolegyně, ale mě zásadně narušila REM fázi."

"Je to tak. A mě málem rošlápla, když zakopla o mého plyšáka. Tyhlety posuny času prostě nejsou zdravé."









*pokud by vás zajímalo, z čeho má Bafi doktorát, je to samozřejmě lovení upírů.

24. února 2015

El Habitante incierto / The Uninvited Guest - 75%

2/24/2015 Posted by Nikola Bornová ,
Je...je tam někdo?


Felix je samotářský architekt a zrovna prochází rozchodem, který nechápe. Umanutě ale dál zůstává ve svém obřím domě, který by byl příliš velký i pro desetičlenou rodinu. Krátce po vystěhování (bývalé?) přítelkyně u něj zazvoní zvláštní muž, který si nutně potřebuje zavolat. Felix ho váhavě pustí dovnitř a nechá mu chvíli soukromí na vyřízení telefonátu...aby ho pak v místnosti nemohl najít. Odešel podivný muž pryč? Nebo zůstal v domě a někde se schovává? Nebo se to duševně rozkolísanému Felixovi jen zdálo?

Španělský horror/throller z roku 2004 sleduje několik dní v životě člověka, který upadá do větší a větší paranoiy, který se psychicky rozpadá a my vše vidíme skrz jeho optiku, pokroucenou blízkým nervovým kolapsem. Nezvaný host má chvílemi atmosféru filmů Davida Lynche, zvláštní klouzavou kameru, která ani na chviličku neopustí hlavního hrdinu, netradiční tempo a velmi důležitou roli v něm hraje zvuk (koukejte se sluchátky nebo v klidu v noci!).

Na rozdíl od moderních amerických hororů film nesází na laciné lekačky, nejsou v něm latexová monstra ani počítačové efekty a na konci nepřijde žádný Morgan Freeman aby vám vysvětlil, co se to ve filmu vlastně dělo (aby si za to vysloužil další pihu). Velká část mrazivé atmosféry tu spočívá v tom, že stejně jak ohrdina úplně nechápete, co se děje a ve vyvolávání animálního strachu, že ve vašem domě, vašem bezpečném hradě, by mohl být nějaký skrytý vetřelec. Něco nebezpečného a nepochopitelného, ukrytého v místech, kam zrovna nevidíme. Něco, co číhá.

V druhé polovině se film trochu zvrhne a mrazivá atmosféra začne být tak dada, že je skoro úsměvná (podle mě záměrně) a po klasické "španělské hororové tečce" na konci si musíte sami hodně domyslet. Ale pokud je právě tohle to, co máte rádi, zkuste to. A nebo to nezkoušejte a jděte na 196. americkou variaci na "strašidelný" horor o duchovi v domě.

The Uninvited Guest na ČSFD



29. ledna 2015

Under the Skin - 85%

1/29/2015 Posted by Nikola Bornová ,
Nejpomalejší sci-fi posledních let. A nejzajímavější.

Sci-fi k mojí nemalé radosti zažívá něco, co by se skoro dalo popsat jako Třetí Hustokrutá Vlna (po zlatém věku ve 30-40 letech a nové vlně v 60-70 letech). Problém je, že v téhle třetí vlně se dělá sci-fi hlavně líbivá (na čemž není nic špatného) a hodně se zapomíná na to "science" v názvu i na její varovný nebo poučný charakter (což špatné je).

Díky bohu ale krom blockbusterové filmové a knižní produkce máme i indie scénu, která plodí věci jako právě Under the Skin.  Scénu, která se nebojí být originální a sdělovat složitější myšlenku složitějším způsobem.

Ve filmu sledujeme zvláštní, strašidelnou svůdnici (Scarlett Johansson), která v dodávce objíždí Skotsko a jako černá vdova láká nicnetušící muže do svého doupěte, kde je...nebudu prozrazovat víc. Právě možnost vlastní interpretace tohohle meditativního filmu je jednou z jeho nejsilnějších stránek.

Pod kůží je hodně, ale fakt extrémně pomalá sci-fi, takže pokud potřebujete střih nebo výbuch každou minutu, vyhněte se filmu obloukem. Hodně lidí tu zvláštní rozvláčnost prostě nezkouslo (viz hromady cen od kritiků ale zárověň 58% na ČSFD). Pokud jste méně ovlivnění MTV tvorbou a snesete děj, který se táhne jak med, jděte do toho. Na film koukejte nejlépe v noci, v klidu, ať si užijete mrazivou atmosféru příběhu, ve kterém se skoro nemluví a nervy mám místo toho drásá fenomenální soundtrack.

Zvláštní atmosféře pomáhá i to, že je použito naprosté minimum efektů a skoro žádné masky. A to i v situacích, kdy si říkáte, že takhle žádný člověk nemůže vypadat. Může.
Ve filmu navíc nejsou krom Scarlett prakticky žádní herci a většina lidí v něm jsou autentičtí obyvatelé Skotska. Některé konverzace prý byly dokonce natáčené skrytou kamerou a jsou naprosto autentické. Taky se připravte, že ve filmu uvidíte hodně ztopořených skotských penisů, penis Kryštofa Hádka a několikrát i kompletně nahou kůži Scarlett Johansson.



Shrnutí? Mě se film pod kůži rozhodně zažral a musím zatleskat Scarlett, protože velmi těžkou a skoro němou roli "odžila" výtečně.

Under the Skin na ČSFD

p.s.pokud přeci jen nechcete přemýšlet o tom, co se to ve filmu vlastně dělo a proč se hrdinka chovala tak zmateně, přečtěte si shrnutí románu Under the Skin od Michela Fabera. Film se touhle satirickou mindfuckovou knihou inspiruje, i když příběh je ve filmu trochu jiný.


22. ledna 2015

Krásky to maj v životě lehčí

1/22/2015 Posted by Nikola Bornová
Včera jsem musela provádět činnost, kterou mám ráda přibližně stejně, jako kapání jódu do otevřeného oka - běhala jsem po úřadech. Po klasických zmatcích, kdy nikdo nevěděl, jak přesně jim funguje jejich byrokratický systém, co mám vyplnit, kam mám jít, v jaké jsme republice atd. jsem se konečně dostala k okénku.  Tam si mě vzala na starost bohyně.  Obličej krásný jak panenka, dokonalou pleť, štíhlá jak proutek, 90-60-90, velká prsa (ale ne zas moc), jemný hlas, rozkošné rtíky atd. Okamžitě mi proběhlo hlavou klasické: "No ty vole tak ta to vyhrála, ta to musí mít v životě jednoduchý..."

Ale - fakt to tak je? říkala jsem si, zatímco jsem ji spolu s celou čekárnou pozorovala.

Po pravdě - ano, je to tak. Podle věděckých studií z posledních řekněme dvaceti let krása opravdu power-up je. Tedy alespoň v základu, statisticky. Naše mozky jsou totiž nepříliš spolehlivé mašinky, které rády používají zkratky, aby si ušetřily práci - např.pomocí haló efektu. Právě ten způsobuje velkou část toho, proč krásky a krasavce vnímáme jako nejlepčejší a zvýhodňujeme je.

Tak například krásní lidé mají větší šanci, že je vyberou a přijmou do práce mezi stejně kvalifikovanými, ale hůř vypadajícími konkurenty.
Mají větší šanci na zvýšení platu.
Mají větší možnosti při výběru partnerů.
Lidé je automaticky považují za výkonnější, upřímnější a přátelštější.
Mají výhodu v diskuzích (ale jen pokud jsou při nich vidět - při hodnocení "kdo vyhrál diskuzi" jsou výsledky jiné, když diváci slyší jen hlas).
Považujeme je za zdravější (a tohle je víceméně pravda).
Při nehodách mají větší šanci, že jim někdo přiskočí na pomoc.
Lidé jim s větší pravděpodobností odpustí prohřešky.
Obvykle nám přijdou chytřejší (a stejně jako u vysokých lidí je to často i pravda).

Výhod prostě mají víc než dost.

Tak.

Pech, co? Statistika a výzkumy ale mluví jasně. Rozdíly nebývají brutální, obvykle jen v řádu několika procent...ale jsou jasně měřitelné. Krásní lidé opravdu mají některé cestičky trochu víc prošlapané.



Ale! Není všechno zlato, co se třpytívá! S nadprůměrným vzhledem přichází i řada nevýhod. A jak už to tak bývá, týkají se převážně žen.

Psala jsem, že krásní lidé mají výhodu při přijímání do práce a vyšší platy? To ale platí jen v případě, že o jejich přijetí/platu rozhoduje opačné pohlaví. Naopak to někdy bývá spíš nevýhoda. Žárlivost je pěkná svině, obzvlášť ta skrytá, mezi ženskýma.

První myšlenka, co projede člověku hlavou, tedy často vypadá spíš takhle: ""No ty vole tak ta to vyhrála, ta to musí mít v životě jednoduchý...čubka jedna...". Hlavně v ženském kolektivu krása může negativně narušit sociální interakce. Tím myslím jako že vás třeba kolegyně nepozvou na kafíčko a radši krafají bez vás.

Psala jsem, že krása zvýhodňuje při hledání práce? To platí, jen pokud se ženská hlásí do oboru, který je pro ženskou "košer". Pokud se kráska snaží dostat do oboru, který je považovaný za typicky mužský (hlavně technické obory), má naopak nevýhodu. Takže programátorky, skriptérky nebo konstruktérky mostů - jděte se radši utopit, není tu pro vás místo! Pro krásné muže prý ale tohle podle výzkumů neplatí. Takže hezouni můžou být v klídku a dělat kadeřníky, HR nebo zdravotní bratry bez problémů.

Jak je vnímán úspěch u krásného člověka? Jako že za něj z velké části může vzhled, ne schopnosti. Takže když chce kráska/sexy hřebeček mít uznání za svoje schopnosti a talent, bude potřebovat přibrat pár kilo špeku a nechat si obličej obsypat beďarama.

Říká se, že krásná holka si nikdy nemusí platit pití. Ale co když si ho zaplatit chce a naopak nechce, aby kolem ní pořád kroužili nadržení chlapíci? Co když si chce jen někam vyrazit s kamarádkama nebo jít sama na kafe? Nadprůměrná přitažlivost sebou nese nutnost neustále někoho odmítat (pokud tedy nejde o prostitutku, že ano) a nechtěnou pozornost. A kolikrát už jen jsem slyšela od hezkých kluků, že je někde na baru obtěžoval nějaký gay. To je asi taky trochu otrava (pokud tedy hezoun není zároveň gay, že ano).

Krása taky není věčná - s věkem uvadá. Ale hodně krásných lidí si na ni v předchozím životě tak nějak jako zvyklo...a najednou jim nefungují věci tak hladce, jako dřív. Přichází panika a občas třeba i závislost na plastických operacích a různých kosmetických procedurách. Pro příklady se nemusí chodit daleko, podívejte se na spoustu postarších zrůdiček v Hollywoodu, které to s "opravami" trošku přepískly.



Shrnuto? Všechno má svoje pro a proti. Krása dává řadu výhod, ale také si něco bere. Dvě strany mince. Hrub a líce. Celkově to mají krásní lidé o trochu lehčí, ale není to vyloženě cheat. Není to IDDQD ani IDKFA...nooo, to druhé vlastně trochu ano. Ale každopádně - pokud nejste majitelé nebo majitelky luxusního biologického displeje a šasi, nezoufejte. Lidé vás aspoň budou hodnotit spravedlivěji.



19. ledna 2015

Kdybych byla dneska teenager, tak...!

1/19/2015 Posted by Nikola Bornová
Když vidím tu explozi možností, které mají dnešní teenageři, tak si říkám: "Tyve to by bylo boží, kdyby mi bylo o čtvrt století míň a vyrůstala jsem s dnešníma možnostma!"

Místo s Michaelem Jacksonem bych vyrůstala s Justinem Bieberem...

Kdybych se chtěla něco dozvědět o norské mytologii, nemusela bych jet na kole do knihovny a tam se prohrabovat knížkama - stačilo by mi vygooglit si "lembas" a pak na tubě tři hodiny projíždět funny videa z Pána prstenů...

Kdyby mě někdo přistihl s mokrým rozkrokem (byla to cola!), tak by o tom nevědělo 5 lidí z okolí, ale díky fotce na fejsbúčku by se mi smáli i v sousedním Rakousku...

Vlastně kdykoli bych udělala něco stupidního, tak by to díky mobilům bylo navěky na internetu...super! Ta nutnost být pořád ve střehu musí být boží!

Hrdinové budující můj morální kompas by místo trapně kladného Old Shatterhanda a Atreie s Bastienem byli Dexter a Walter "Heisenberg" White...

Na můj hormonální revolucí rozhozený mozek by okolí víc než kdykoli v historii vyvíjelo tlak, ať jsem slavná, protože slavná = úspěšná = boží = šťastná. Kdo nemá nejvíc followerů/největší kozy/největší konto/nejdražší auto atd. je totální sračka k ničemu. Lili by to do mě pod tlakem nejen skrz červenou knihovnu, ale taky skrz socka sítě, weby, časopisy, televizi, filmy, hry...jupííí!

Kdybych si chtěla od všeho odpočinout a vyrazila do přírody, rodiče by mě mohli celou dobu kontrolovat přes mobil!

Nebo třeba místo abych...mno, ty vole, radši dost....-))

Já jsem vlastně ráda, že si moderní výdoblitky užívám s už vybudovanými filtry a mentálním brněním, brrr :-)

9. ledna 2015

Black Mirror (seriál) - 90%

1/09/2015 Posted by Nikola Bornová , ,

Black Mirror není tak úplně seriál, ve skutečnosti je to minisérie, která má zatím jen 7 dílů po cca 60 minutách. V tomhle případě ale rozhodně kvalita vítězí nad kvantitou a mě trochu mrzí, že tuhle sociálně-kriticko-sarkastickou "legraci" propaguju až teď.

Každý díl je naprosto samostatný příběh, z jiného prostředí, jiného světa a s jinými herci. Je to tedy trochu jako třeba svého času slavné Krajní meze nebo Twilight zone. Co ale zůstává přítomno ve všech dílech je základní téma - tvůrci vždycky vezmou nějaké moderní trendy a postaví před ně...temné zrcadlo. Vezmou aktuální svět s plusy i mínusy (těmi hlavně), trochu to přepálí a ukáží nám, kam by se mohla společnost dostat, pokud si nebudeme dávat pozor. A pohled na nás samé v temném zrcadle opravdu není příjemný.

Třeba díl Be Right Back ukazuje, co by mohla chorobná závislost na sociálních sítích způsobit a jak přesný je vlastně obraz, který do nich sami o sobě vysíláme. Nebo Fifteen Million Merits dovádí do extrému svět, kde různé reality show, reklama nebo hon za virtuálními předměty úplně převezme kontrolu nad našimi životy...a jak pokrytečtí dokážeme často být.

Jelikož je to 7 malých filmů, které spolu krom tématu nijak nesouvisí a které neprodukuje stejný tým, kvalita do určité míry kolísá, ale i ten nejhorší díl (podle mě The Waldo Moment) je pořád hodně zajímavý a dokáže bodnout jako škorpión.

Pokud u filmu (i po něm) rádi přemýšlíte, rozhodně dejte téhle britské minisérii šanci. Možná pak budete koukat na ty dvě hodinky denně strávené na Facebooku trochu jinak.

Black mirror na ČSFD



8. ledna 2015

NEZkreslená věda aneb i česká prezentace vědy může být hustokrutá

1/08/2015 Posted by Nikola Bornová
Taky jste propadli dojmu, že Češi neumí nic odprezentovat? A že o vědě to platí dvojnásob? Tak pro vás mám dobrou zprávu - někdo to tu přeci jen umí :-). Už nemusíme koukat jen na anglicky namluvená videa z kanálů jako MinutePhysics, MinuteEarth nebo CrashCourse. Máme totiž NEZkreslenou vědu.

Středoškolští učitelé dali dohromady deset témat, která jsou představena v cca desetiminutových videích. Použitá technika videa už je na youtube relativně známá (v time lapse videu vidíte jak obrázky doslova rostou pod rukou grafika), ale Tomáš Zach z MAUR film předvádí opravdu špičkovou práci, která nejen že za zahraniční produkcí nijak nezaostává, ale je imho ještě božejší.

Videa jsou určena především pro děti a středoškoláky, ale myslím, že trochu si osvěžit znalosti neuškodí ani starším mozkům. Každé video má svého garanta z Akademie věd ČR nebo z UK, takže by tam neměly být žádné hlouposti.

Bez dalších řečí, koukněte se na to sami. A šiřte to, protože tahle akce si zaslouží prezentovat jak jen to jde!






Přehled všech videí najdete zde