Level vydal speciál - jakou cestou se vydal?
Časopis LEVEL je velmi kvalitní periodikum o počítačových hrách, ale má jeden problém - je určen primárně pro hardcore hráče. Pro hráče, pro které je používání počítače a internetu druhou přirozeností a tak se pomalu přesouvají čistě k internetovým magazínům.
Redakce Levelu tedy experimentuje s časopisovým speciálem, který by byl o hrách ale zasáhl by větší skupinu čtenářů.
Vzhledem k tomu, že časopis by měl být pro "main-streamáky", čekala jsem časopis psaný pro laiky v oblasti her. Tipovala jsem několik možných přístupů, jak si s úkolem redakce poradí. Bude to trochu jako Esquire zaměřený na hry? Tedy sice brutálně sexistický ale také vtipný a svižný časopis, který vtipnou ale velmi jednoduchou formou popíše herní průmysl jako celek (tj.ne jen počítačové hry)? Nebo se budou snažit zasáhnout hlavně ženské publikum? Nebo dokonce starší čtenáře takovým tím příjemným, klidným popisem všemožných jednoduchých her pro ně i pro jejich děti?
Bohužel...tohle číslo moc nevyšlo a nezvolilo přístup žádný. Ani po podrobném přečtení jsem nebyla schopná nějak rozumně určit, pro koho je vlastně časopis určený. Celé číslo mi přišlo, jako by bylo psané redaktory hardcore časopisu, kteří se zoufale snaží přesvědčit čtenáře, že ty hry vlastně nejsou úplně úchylné. Trochu jako když se syn-pařan snaží špatnými argumenty přesvědčit rodiče, že tím hraním opravdu jen totálně neztrácí čas, který by mohl věnovat něčemu lepšímu.
Nové Hry pro každého prostě působí jako časopis, který narychlo sepsali leveláci a pak se vrátili k pořádné práci (která jim jde opravdu lépe než tady).
1. Mamince ho nekoupím - příliš mnoho hráčských termínů, příliš mnoho článků o hardcore hrách atd.
2. Tatínkovi ho nekoupím - to samé a k tomu příliš malý prostor věnovaný technickým vychytávkám.
3. Pro kamarádku nebo přítelkyni to rozhodně není - časopis by musel být úplně jinak psaný, zaměřený na jiné hry.
4. Rodičům malých dětí je k ničemu - v podstatě žádné pořádné články o hračkách, deskových hrách apod.
5. Hardcore hráči ho neocení - ve srovnání s tím co čtou normálně je to zoufale nezajímavé, mají hromady leších alternativ.
Jednu skupinu, které by časopis mohl něco říct, jsem ale nakonec možná našla - jsou to bývalí hardcore hráči, kteří na hry zanevřeli nebo zapomněli a možná by je časopis mohl nalákat ke koupi Levelu nebo návštěvě Hrej.cz
Hry pro každého bohužel není časopis, který by uměl nalákat nové hráče, který by si přečetly i maminky, rodiče nebo přítelkyně, případně kluci co je zajímá spíš styl nebo mladé holky, které neví, že jsou i hromady her pro ně atd. Pro ně by měl časopis vypadat (podle mě) jinak.
Víc o casual hrách na PC, víc o Wii, víc o vychytávkách ala iPhone (sekce Vychytávky byla jedna z mála, kter á opravdu fungovala), víc o hrách deskových, společenských atd, víc o party hrách jako Guitar Hero nebo Wii Sports... víc o životním stylu. Prostě mnohem víc lifestyle časopis než časopis o počítačových hrách - na to je tu přece Level a Score a spousty internetových magazínů. A hlavně trochu jinak psané.
Leveláci, tenhle experiment myslím vykročil nesprávným směrem. Snad zkusíte vykročit ještě jednou a lépe a já váš časopis budu moct s úsměvem předat rodičům, kamarádkám nebo nehrajícím kamarádům.
Dodatek - pokud jste si někdo časopis koupili, tak víte, že tam třeba článek o obleční hráčů nebo herní párty je, ale je to brané prostě za špatného směru.
7 komentářů:
Hardcore hráči-redaktoři se křečovitě snažili psát NEhardcore, bohužel to po sobě nedali nikomu přečíst. Pokud jsme správně pochopil zamýšlenou cílovou skupinu (otec, který si přece jenom občas rád sejme pár němců v MOHAA nebo CoD, nebo matka, která si střihne solitaire nebo casual hříčku), tak jsou texty úplně mimo. Kdyby se aspoň v patičce stránky schoval slovník... A hned ten skvělý kontrast v úvodu - uhlazený úvodník na stránce první, snažící se čtenáře přesvědčit, že hraní je opravdu naprosto normální a seriózní, a na stránce 6 už čteme o "zbavování panen jejich nelehkého břemene" (o 2 řádky dál je pro sichr deflorace napsána na plný koule, asi pro ty pomalejší). To moc nevyšlo.
Kdyby to takhle prisprostle bylo psane cele (jako ruzne casopisu pro pany ala Quo nebo Esquire), tak by se to aspon dalo vzit jako ze je casopis jednotny, ale me taky prisly clanky kazdy pes jina ves...skoda
O tomto časopis jsem dosud nevěděl a jeho bližší přiblížení v tomto článku mě od jeho vyhledání zcela odradilo.
Podle mě je naivní, aby časopis o hrách byl "na oko" pro všechny a zároveň jej tvořili hardcore hráči a dlouholetí recenzenti v branži. To nemůže fungovat ani s tou nejlepší přetvářkou. Buď dělám pořádnou pálenku ze švestek, nebo meruněk. Míchat to dohromady může vypadat zajímavě, ale nakonec se stejně všichni vrátí ke švestkám.
Co se týče zaměření na určité skupiny hráčů (otec - po práci 2 hoďky fotbálku ve FIFA 0x, maminka - po práci Sims, strýc - v den volna CSko atd.), to chce se zaměřit na všechno. Zrovna včera jsem četl v Rakousku časopis, který se zaměřuje na módu, lifestyle, hi-tech věcičky, filmy, knihy, hudbu, hry, divadlo, koncerty v jednom. Neměl ani moc stránek, snad 60-70, ale od každého tam bylo něco. A při snídani jsem se do něj zakoukal natolik, že jsem okamžitě šel vyhledat starší číslo. Teď nevím jak se jmenuje (četl jsem ho v 6h ráno), ale zjistím to. Jestliže tedy chceme zaujmout širokou skupinu lidí, musíme se věnovat široké škále témat a věnovat každé třeba 4 stránky. Ten časopis byl psaný spíše stylem krátkých informativních článků, co, kdy vyšlo a jak se to líbí. Z her si pamatuji Batman: Arkham Asylum, Gran Turismo PSP, NFS: Shift, Bionic Commando, Forza 3, Uncharted 2 atd. Prostě co je in. A ty články hry také hodnotily, hvězdičkami, ale text byl napsán obecně jako doporučení hry - must have koupě. Nevyskytovala se tam žádná kritika. Může se to zdát jako čistá reklama, ale lidi milují (nebo aspoň já) když si mohou přečíst o nejchytřejším mobilu či nejlepší závodní hře na konzolích v tomto stylu. Je to spíše informování o tom, co momentálně frčí a co je cool. A takto tam byly napsány všechny rubriky. Z filmů ještě různé zajímavosti - Christian Bale kvůli další roli zhubnul na 71 kg (z 93 kg) atd. Nejsou to drby či kachny. Takhle si představuji magazín, který spadá do kategorie "Entertainment for everyone". Co chci si přečtu a co mě až tak nezajímá si tam přečtu taky, protože je to v rámci rubriky tak zajímavé a tak citlivě vybrané, že si to prostě nemohu nechat ujít. Časopis, který se věnuje čistě jednomu tématu po pár stránkách omrzí, protože ten taťka, či mamka nehraje hry pořád a denně a nemá zájem číst o něčem, co ho zajímá jen okrajově. Ale když spojím všechny tyhle "okrajové" zájmy do jednoho celku, pak mám pochoutku, které se nepřejím, protože jím každou chvíli něco jiného.
Podle me je hernim casopisum odzvonino. Lidi bez internetu ubyva a internet toho obsahuje 100x vic a cloveku tak dava moznost si projit i vic nazoru na tu ci onu vec. Ja sem sice zazil ten pomaly prichod prvnich casopisu a jsou to skvely vzpominky jenze doba je jina a trendy se rychle meni.
Michal "Vodny" Bayerl - myslim ze to cos uvedl je rozhodne schudnejsi cesta ;)
Wave: blbost. Papír je prostě papír, notebook si do tramvaje a na záchod nevezmu. Chyba je v koncepci - časák za 250 s informacema, který si přečtu mnohem dřív na netu, je prostě kravina. Občas mě může přemluvit placka, ale většinou ne. Chce to úvahy, témata, hlubší sondy, analýzy... a ne aktuality a recenze s křížkem po funuse. Jenže to by od redaktorů vyžadovalo skutečně novinářskou práci. Fláknout na DVD 3 roky starou hru a sesmolit recenzi ve chvíli, kdy je recenzí na daný titul po netu desítky, je ale jednodušší :)
Proto mě zajímala ta prapůvodní neurčitá a zamlžená myšlenka nového Excaliburu. Než se z toho vyloupla typická "ludvíkovina z vnějšího vesmíru" :/
Sledgehewer: Souhlas. Teď je ale otázka, co vlastně takového čtenáře papíráku zajímá? Kupuje si časopis:
a) z nostalgie
b) z praktických důvodů (čtení na WC, v letadle, v autě atd.)
c) je to papír!
Já jsem dříve kdysi dávno kupoval Score, pak jsem přešel k Doupěti a když Doupě v papírové podobě skončilo, neměl jsem co číst. Ke Score se vracet nehodlám a k Levelu jsem nikdy nepřičichnul. Teď je otázka, zda-li bych se vůbec ke čtení časopisu vracel. A říkám, ano, protože trávt desítky hodin u PC čtením recenzí mě dost unavuje (fyzicky). Zároveň patřím k těm čtenářům časopisů, který jej využije na 100%. Vždycky jsem četl komplet, od začátku do konce, abych každý cent, tedy halíř, zužitkoval. To byla obrovská výhoda. Teď když je všechno snadno přístupné na netu je toho ještě mnohem víc co číst a to mě zároveň odrazuje od samotného čtení. Takže si nyní vybírám jen ty recenze her, které mě skutečně zajímají jako zákazníka nebo ty, které mě zajímají jako fandu žánru a pro rozšíření obzorů.
Z finančního hlediska je čtení recenzí na internetu levnější a zároveň máme tzv. vše ve vlastních rukách. Papírák servírující mix různých žánrů, platforem atd. je zase lákavější z pohledu hardcore hráče, který si rád přečte o všem a pěkně pohromadě. Nemusí nic hledat, redakce to za něj vybere. V tom je ale ten háček - redakce to vybere, čtenář nemá šanci ovlivnit obsah. Co takhle vytvářet časopis, který si "poskládají" sami čtenáři? Uděljaí se ankety, dotazníky a na jejich základě se uspořádá obsah. Redaktoři navrhnou témata, čtenáři rozhodnou o jejich výběru. ;-)
-Sledgehewer proc blbost? Myslel jsem klasicky herni casaky ala score a level a asi te sklamu, ale dost tomu napovida i to, ze klesaji jejich naklady a uz nejakej patek se jejich situace zrovna nelepsi... naopak.Dokonce jsi sam uvedl priciny proc tomu tak je.Mimo jine DVDcka a plny gamesy uz taky nejsou zadnej tahak pac hry dnes s ve sleve muzes sehnat prakticky kdekoliv. Navic to o cem mluvil Michal "Vodny" Bayerl je podle jedna z jejich moznych cest jak v budoucnu prezit.
-Michal "Vodny" Bayerl
Mam pocit, ze to s tema anketama probehlo v poslednich letech jak ve skore tak levelu dost zhusta ale je otazkou na kolik si to vzali k srdci a na kolik se meni trendy.
- Papir (:D) ja osobne davam prednost knizkam nez casakum.. povetsinou maji vetsi delku a poutavejsi obsah :D
Přidat komentář