Hodnotící škatulky

Je to adventura? Takže tomu dáme 6 nebo 7 z deseti?

A jsme zase u oblíbeného tématu blogařských nerdů - problematiky hodnocení her. Tentokrát se na něj ale podívám z trochu jiného úhlu.

Hodnocení her jedním číslem je mimořádně problematická záležitost. Overwatch už téma zajímavým stylem rozebral na svém blogu, já se teď zaměřím na další aspekty.

Číselné hodnocení je hrubá ale v mnoha ohledech praktická pomůcka. Chyba mnoha čtenářů je ale ta, že příliš často vnímají jen samotné číslo a zapomínají, že se (u dobré recenze) má brát jen jako součást textu. Některé shrnující weby (Gamerankings, Metacritics atd.) to ještě zhoršují, protože hodnocení her zjednodušují opravdu čistě a jen na jediné číslo, které nikomu krom určité skupiny hráčů vlastně nic nedá.

Braid jako příklad
Vezměme si třeba takový číselný megahit jako je Braid. Pokud se budeme koukat jen na hodnocení, je ta hra prostě extáze, která vás úplně odrovná. Jedna z nejlepších her všech dob.
Jenže KOHO odrovná? Herní redaktoři ji milují a je jasné, že pro ně je hra perfektní. Stejně tak třeba herní vývojáři jsou hrou často hodně nadšení. Obě skupiny jsou ale v podstatě mikroskopické a hraním a hrami se zabývají denodenně. Ale co běžní hráči? Co hrající děti? Co hráči onlinovek nebo akčních stříleček?

Vím, že se teď pro spoustu lidí totálně znehodnotím, ale třeba pro mě Braid žádná extáze nebyl. Nadchnul mě úplný začátek hudbou, grafikou i stylem hry, ale to bylo jen asi prvních třicet minut. Pak hra sklouzla k ultrahardcore obtížnosti a příjemná hratelnost ze začátku se pro mě ztratila. Braid jsem dohrála jen s určitým sebezapřením, abych "to měla za sebou" a často jsem si pomáhala návodem. Tak 2/3 hry mě moc nebavily. Jako celek mě hra trochu otrávila a vím, že jsem MS body mohla utratit mnohem lépe. A po pravdě většina lidí (tj.víc než polovina), se kterými jsem se o hře bavila, na tom byla podobně. Také filosofický podtext hry byl skrytý pod tolika vrstvami, že se dal rozumně pochopit jen po složitém vysvětlování jak to vlastně bylo super a mě to při hraní nijak nezasáhlo.

Jaké číslo takové hře dát? Kdybych hodnotila proskupinu hodně ultrahardcore hráčů (např.redaktorů herních magazínů), kteří milují složité a jistým způsobem inovativní hry, dala bych minimálně 9/10. Ale co pro jiné tipy hráčů? Co pro hráče, kteří mají rádi plošinovky a pějí chvalozpěvy na Shadow Complex? Je to pro ně 5/10? Co pro mě, když vezmu hru jako celek - bude to řekněme 7/10 díky nadšení z první třetiny hry? A co pro kamarádku, která velmi často hraje a bravurně zvládá The Sims nebo Nintendogs, jak se asi hra bude hrát jí? Hmmm...tak 3/10 kvůli hezké grafice?

Jablka a hrušky
Teď určitě veliká část čtenářů kroutí hlavou, že míchám jablka s hruškami. Co blbneš, Tlamiczko, dyť je jasný, že Braid nebudou hrát lidi co paří v 90% Counterstrike nebo Princess Makera. Spojuješ nesmyslné kombinace.

Ano! Přesně to dělám. Když budu hodnotit Braid, budu se snažit udělit hodnocení pro jeho cílovou skupinu, tj.pro hráče které bude bavit zvláštní kombinace logické a šikovnostní hry (a že je ke konci potřeba šikovnosti hodně). Vezměme si třeba jinou výraznou hru - taková ARMA II je pro mě osobně něco jako  1/10, tu "hru" vydržím hrát jen chviličku než u ní zemřu na otravu nudou a frustrací. Ale dokážu pochopit, že tenhle simulátor má cílovku ve spoustě kluků a mladých pánů, kteří milují vojenskou techniku a realistické vojenské simulace. Kolik to je pro ně, 8/10? Jakým tedy budu hodnotit číslem?

Disproporce hodnocení
A teď se dostáváme ke zvláštnosti, která panuje v mnoha klasických herních časopisech - každý žánr má v podstatě svůj rozsah číselných hodnocení, z kterého jen nesmírně výjimečně vybočuje.
Adventury se pohybují v rozmezí 5-7, občas až 8 z 10.
Third person akce jsou skoro vždy v rozsahu 6-9 z 10.
Dětské hry se pohybují v hodnoceních 2-5 z 10.
Jednoduché hry podle filmů bývají v rozsahu 1-6 z 10.
Spousta druhů casual her se raději takřka nehodnotí, protože by se nedostávaly před hodnocení 2-3 z 10.

Co to ve světle předchozího znamená? Jsou tedy dětské hry pro děti utrpení? A casual hry způsobují casual hráčům praskání mozkových cév zatímco skoro všechny third person akce jsou dobré?

Hodnocení podle čtenářů
Ono to ve výsledku znamená jedno - hodnocení se samozřejmě PŘIZPŮSOBUJE cílovému publiku. Ne, vlastně NE, ono se logicky přizpůsobuje předpokládanému složení čtenářů magazínu. Jsem si jistá, že takový Plant Tycoon má skoro nulovou šanci, že na Eurogameru nebo v Bonuswebu dostane vyšší hodnocení než 5/10 přestože mě osobně dost bavil a vím, že spoustu lidí by bavil desetkrát víc než Gears of War, který pro ně bude absolutně otravná a směšná záležitost.

Problém je, že tohle přizpůsobování funguje značně neodhadnutelně a zmateně. Někdy se k většinovému složení čtenářů přihlíží víc, někdy méně, někdy je to takový divný kompromis. A kdo je vlastně cílový čtenář? Není problém to, že je to příliš široký pojem? Nemělo by se spíš přihlížet k cílovému HRÁČI a pro magazín jen vybírat správné hry? Ono se to tedy děje, ale opět jen tak nějak napůl, neřízeně a občasně. Jeden šéfredaktor říká, že kdyby se přizpůsobovala hodnocení cílové skupině, že se z toho zblázní, protože se v hodnoceních ztratí. Jenže ona se hodnocení už přizpůsobují, jen jiným způsobem.

Rozuzlení
Rozuzlit tenhle uzel samozřejmě jen tak nejde, rozhodoně ne v hodnotícím systému současných magazínů. Existuje prostě jen jedno řešení - brát hodnocení her opravdu jen jako jeden z mnoha faktorů hodnocení hry. Přečíst si o čem hra je a podle toho se rozhodovat. Protože u moderních recenzí může být víceméně objektivní jen hodně malá část - technické zpracování. Zbytek je jen názor konkrétního recenzenta, který složitě odhaduje kdo bude recenzi číst a koukat na hodnocení.

A několik opravdu profesionálních recenzentů nám to dokonce opravdu stále otlouká o hlavu. My to jen špatně slyšíme a když něco dostane hodnocení 9/10 tak to bereme podvědomě jako parádní hru PRO VŠECHNY a třeba 4/10 je hodně slabá hra PRO VŠECHNY. A to je samozřejmě hloupost. Jen škoda, že někteří recenzenti tohle neumí správně podat a většina čtenářů pochopit.