Je to adventura? Takže tomu dáme 6 nebo 7 z deseti?
A jsme zase u oblíbeného tématu blogařských nerdů - problematiky hodnocení her. Tentokrát se na něj ale podívám z trochu jiného úhlu.
Hodnocení her jedním číslem je mimořádně problematická záležitost. Overwatch už téma zajímavým stylem rozebral na svém blogu, já se teď zaměřím na další aspekty.
Číselné hodnocení je hrubá ale v mnoha ohledech praktická pomůcka. Chyba mnoha čtenářů je ale ta, že příliš často vnímají jen samotné číslo a zapomínají, že se (u dobré recenze) má brát jen jako součást textu. Některé shrnující weby (Gamerankings, Metacritics atd.) to ještě zhoršují, protože hodnocení her zjednodušují opravdu čistě a jen na jediné číslo, které nikomu krom určité skupiny hráčů vlastně nic nedá.
Braid jako příklad
Vezměme si třeba takový číselný megahit jako je Braid. Pokud se budeme koukat jen na hodnocení, je ta hra prostě extáze, která vás úplně odrovná. Jedna z nejlepších her všech dob.
Jenže KOHO odrovná? Herní redaktoři ji milují a je jasné, že pro ně je hra perfektní. Stejně tak třeba herní vývojáři jsou hrou často hodně nadšení. Obě skupiny jsou ale v podstatě mikroskopické a hraním a hrami se zabývají denodenně. Ale co běžní hráči? Co hrající děti? Co hráči onlinovek nebo akčních stříleček?
Vím, že se teď pro spoustu lidí totálně znehodnotím, ale třeba pro mě Braid žádná extáze nebyl. Nadchnul mě úplný začátek hudbou, grafikou i stylem hry, ale to bylo jen asi prvních třicet minut. Pak hra sklouzla k ultrahardcore obtížnosti a příjemná hratelnost ze začátku se pro mě ztratila. Braid jsem dohrála jen s určitým sebezapřením, abych "to měla za sebou" a často jsem si pomáhala návodem. Tak 2/3 hry mě moc nebavily. Jako celek mě hra trochu otrávila a vím, že jsem MS body mohla utratit mnohem lépe. A po pravdě většina lidí (tj.víc než polovina), se kterými jsem se o hře bavila, na tom byla podobně. Také filosofický podtext hry byl skrytý pod tolika vrstvami, že se dal rozumně pochopit jen po složitém vysvětlování jak to vlastně bylo super a mě to při hraní nijak nezasáhlo.
Jaké číslo takové hře dát? Kdybych hodnotila proskupinu hodně ultrahardcore hráčů (např.redaktorů herních magazínů), kteří milují složité a jistým způsobem inovativní hry, dala bych minimálně 9/10. Ale co pro jiné tipy hráčů? Co pro hráče, kteří mají rádi plošinovky a pějí chvalozpěvy na Shadow Complex? Je to pro ně 5/10? Co pro mě, když vezmu hru jako celek - bude to řekněme 7/10 díky nadšení z první třetiny hry? A co pro kamarádku, která velmi často hraje a bravurně zvládá The Sims nebo Nintendogs, jak se asi hra bude hrát jí? Hmmm...tak 3/10 kvůli hezké grafice?
Jablka a hrušky
Teď určitě veliká část čtenářů kroutí hlavou, že míchám jablka s hruškami. Co blbneš, Tlamiczko, dyť je jasný, že Braid nebudou hrát lidi co paří v 90% Counterstrike nebo Princess Makera. Spojuješ nesmyslné kombinace.
Ano! Přesně to dělám. Když budu hodnotit Braid, budu se snažit udělit hodnocení pro jeho cílovou skupinu, tj.pro hráče které bude bavit zvláštní kombinace logické a šikovnostní hry (a že je ke konci potřeba šikovnosti hodně). Vezměme si třeba jinou výraznou hru - taková ARMA II je pro mě osobně něco jako 1/10, tu "hru" vydržím hrát jen chviličku než u ní zemřu na otravu nudou a frustrací. Ale dokážu pochopit, že tenhle simulátor má cílovku ve spoustě kluků a mladých pánů, kteří milují vojenskou techniku a realistické vojenské simulace. Kolik to je pro ně, 8/10? Jakým tedy budu hodnotit číslem?
Disproporce hodnocení
A teď se dostáváme ke zvláštnosti, která panuje v mnoha klasických herních časopisech - každý žánr má v podstatě svůj rozsah číselných hodnocení, z kterého jen nesmírně výjimečně vybočuje.
Adventury se pohybují v rozmezí 5-7, občas až 8 z 10.
Third person akce jsou skoro vždy v rozsahu 6-9 z 10.
Dětské hry se pohybují v hodnoceních 2-5 z 10.
Jednoduché hry podle filmů bývají v rozsahu 1-6 z 10.
Spousta druhů casual her se raději takřka nehodnotí, protože by se nedostávaly před hodnocení 2-3 z 10.
Co to ve světle předchozího znamená? Jsou tedy dětské hry pro děti utrpení? A casual hry způsobují casual hráčům praskání mozkových cév zatímco skoro všechny third person akce jsou dobré?
Hodnocení podle čtenářů
Ono to ve výsledku znamená jedno - hodnocení se samozřejmě PŘIZPŮSOBUJE cílovému publiku. Ne, vlastně NE, ono se logicky přizpůsobuje předpokládanému složení čtenářů magazínu. Jsem si jistá, že takový Plant Tycoon má skoro nulovou šanci, že na Eurogameru nebo v Bonuswebu dostane vyšší hodnocení než 5/10 přestože mě osobně dost bavil a vím, že spoustu lidí by bavil desetkrát víc než Gears of War, který pro ně bude absolutně otravná a směšná záležitost.
Problém je, že tohle přizpůsobování funguje značně neodhadnutelně a zmateně. Někdy se k většinovému složení čtenářů přihlíží víc, někdy méně, někdy je to takový divný kompromis. A kdo je vlastně cílový čtenář? Není problém to, že je to příliš široký pojem? Nemělo by se spíš přihlížet k cílovému HRÁČI a pro magazín jen vybírat správné hry? Ono se to tedy děje, ale opět jen tak nějak napůl, neřízeně a občasně. Jeden šéfredaktor říká, že kdyby se přizpůsobovala hodnocení cílové skupině, že se z toho zblázní, protože se v hodnoceních ztratí. Jenže ona se hodnocení už přizpůsobují, jen jiným způsobem.
Rozuzlení
Rozuzlit tenhle uzel samozřejmě jen tak nejde, rozhodoně ne v hodnotícím systému současných magazínů. Existuje prostě jen jedno řešení - brát hodnocení her opravdu jen jako jeden z mnoha faktorů hodnocení hry. Přečíst si o čem hra je a podle toho se rozhodovat. Protože u moderních recenzí může být víceméně objektivní jen hodně malá část - technické zpracování. Zbytek je jen názor konkrétního recenzenta, který složitě odhaduje kdo bude recenzi číst a koukat na hodnocení.
A několik opravdu profesionálních recenzentů nám to dokonce opravdu stále otlouká o hlavu. My to jen špatně slyšíme a když něco dostane hodnocení 9/10 tak to bereme podvědomě jako parádní hru PRO VŠECHNY a třeba 4/10 je hodně slabá hra PRO VŠECHNY. A to je samozřejmě hloupost. Jen škoda, že někteří recenzenti tohle neumí správně podat a většina čtenářů pochopit.
35 komentářů:
Tak, tak.
S tím se dá naprosto souhlasit. Ale je to tak nejen u her, ale často podobně se to dá říct i o knihách či filmech, u kterých mívají recenzenti větších periodik více zkušeností, větší přehled a širší obzory a nehodnotí tak často jen na základě technických vymožeností, i když....
Asi je recenzování her moc mladý obor a nebo se mu věnují spíše amatéři či nadšenci ;)
BTW: ArmA 2 by i většina HC hráčů 8/10 asi nedala, i kvůli bugům ;)
celoush: no u filmů je treba zajimave sledovat hodnoceni parodii a dramat, tam to taky funguje divne - i ty naprosto nejspickovejsi parodie u kterych se vetsina lidi sviji smichy maji podivuhodne nizka hodnoceni (treba uplne TOP jako Hot Shots ma 6, vzor parodii Naked gun ma 7...) a pritom dramata skoro jako by zacinala na hodnoceni 7. Podle toho to vypada jako by smich byl mnohem mene vyznamna emoce nez plac a ze to ze je neco parodie znamena a priori ze to bude o hodne horsi film nez drama...
No ja jsem si teda vzdycky myslel, ze hodnoceni, at uz to slovni nebo ciselne, ma byt subjektivni nazor autora (ovsemze by si mel volit hry podle toho, zda je ci neni cilovou skupinou). Ano, vyslovene detske hry by idealne mely testovat deti. Jo a adventury maji podle me u recenzentu ktery znam osobne spis protekci. Vyjde-li nejaka fakt svetoborna, desitka neni nepredstavitelna. Uvidime co Heavy Rain... Farid
Jeden z problémů je, že spousta lidí bere hodnocení jako bernou minci a jako absolutní obecnou a objektivní pravdu. Což je samozřejmě blbost.
Hodnocení je třeba si přeložit do svého jazyka a "zosobnit" si jej na základě svých potřeb.
Pěkným příkladem jsou některé hry od Blizzardu - herní recenzenti jsou z nich už otrávení a tak jim dávají sedmičky a osmičky. Jenže je to přesně to, co hráči chtějí a ty hry se pak prodávají a hrají dlouhá léta létoucí a hráči je milují. To pak může dostávat Braid samé desítky, ale mě osobně prostě vůbec neláká.
A hodnocení pro všechny? To taky nejde. Mě se třeba moc líbilo, že v recenzi na Pat a Mat v Levelu byla přes hodnocení plácnutá "nálepka", která hlásala něco ve smyslu "hra pro děti, hodnocení dospělého". To je podle mě fajn přístup. Protože opravdu nelze hodnotit všechny hry jedním metrem.
Ja treba hodnoceni leta nesleduju pac to nedava zadny smysl..
viz to jak jsi krasne rozebrala jednolive kategorie a jejich prumerne hodnoceni.
Podle me by meli mit hry kdyz uz tak nejake kategorie, tak pro vek jemuz jsou primarne urceny a tam vlasnim, kdyz uz po tom nekdo touzi bodove ohodnoceni.
Jako dalsi zakladni nesmysl povazuju vedle sebe stavet budgety a AAA tituly nebo free projekty. Kazda vychazi z jinejch podminek a penez.
A Arme 2 bych dal podobne jak ty maximalne ten 1 bod a to me valecne simulace vcelku bavi a to jen pro to ze grafici odvedli pomerne slusnou praci, ale zbytek je neco tak strasneho ze to ani ta grafika nezachrani. :D Pani by se meli naucit neco o game designu a to ze maj krpy i v misich kde jde o to dojit z bodu A do bodu B mi pride fakt desive.
Mozna by bylo fajn nekdy udelat clanecek na tema level a game designu ;)
Musím nesouhlasit. Číselná hodnocení mají smysl a poměrně velkou informační hodnotu. To, že 9ková hra nemusí někoho bavit, neznamená, že pro něj není 9ková, prostě to není jen jeho styl.
Třeba Gears of War, i když mě osobně neuvěřitelně nudili a nepřišli mi zajímavé, stejně bych jim dal hodnocení mezi 8 a 9, protože prostě cítím, že je to dobrá hra, jen že není pro mě. Stejně tak je to se vším - literatura, hudba, film. Mozart je vyloženě 10ková záležitost, ale poslouchám ho? Až na výjimky ne.
Číselné hodnocení podle mě odráží kvalitu hry v daném žánru a až v souvislosti s jejím stylem se rozhodnu, jestli je nebo není pro mě.
Třeba Machinarium - v podstatě všude dostává 9ková hodnocení - a proč? Protože všichni cítí, že to je výborná a výjimečná hra, i když třeba pixelhuntoidní adventury nemusí. Ale kdo se podívá na obrázky a styl se mu líbí a chce si zahrát nějakou adventuru, podívá se na hodnocení a vidí, že s tímhle nešlápne vedle. A k tomu ta čísla jsou.
Ad disproporce hodnocení - nemyslím že by to bylo proto, že recenzenti některé hry vnímají jako lepší nebo horší, prostě je to statisticky tak - hry podle filmů většinou opravdu jsou špatné, dětské hry bývají buď odfláknuté nebo si tvůrci myslí, že jsou děti debilní a nemusí pro ně konstruovat žádné promyšlené prostředí, adventury dělají lidé dost často proto, že je to jednoduché a nějaké peníze to přinese - pak se člověk nemůže divit, kde jich většina kvalitativně stojí.
Pochopitelně že číslo není všespasitelné a moc se mi líbí porovnání horší než/lepší než, co některé časopisy k recenzím přidávají, komparativní hodnocení s něčím co znám, je totiž vždycky nejlepší.
Tlamiczko, tenhle příspěvek je trochu smutnej. Ne snad proto, že by v něm nebylo zrnko pravdy, ale proto, v jakém kontextu jsi ho publikovala. Ani sebeblbější systém hodnocení neskryje skutečnost, že některé hry jsou prostě špatné. A adventury jsou zrovna oblast, která v drtivé většině závratnou kvalitu nenabízí. Když se podíváš do historie, zjistíž, je existovaly adventury, které dostávaly velice dobrá hodnocení. Třeba Longest Journey má na metaritics 91 %, Broken word mezi 70 a 80 %.
Pokud takhle reaguješ na drtivou kritiku Pata a Mata, kterého ses snažila nejprve zachránit a pak obhájit, tak je to smutné tuplem. Ta hra je totiž tragická bez ohledu na to, jeslti ji hodnotím jako dospělý hráč nebo jako otec malého dítěte. Osobně byhc s propadal hanbou za takové zprznění geniálního IP.
Bravo, skvělá úvaha.
Stepan - Ano, samozrejme jsem clanek dokoncila ted i kvuli Patovi a Matovi. A nevidim nic spatneho na tom, ze clanek reaguje na hru, ktera nedavno vysla a ktere se to tyka.
A samozrejme i mezi (vicemene)detskymi hrami se da najit dobre hodnoceny majstrstyk. Treba LEGO hry jsou velmi dobre hodnocene i dospelymi hraci. Pro male deti jsou po pravde nekdy trochu tezke, ale takovym zpusobem, ze to nevadi.
To ze se ale obcas objevi vyjimka potvrzujici pravidlo neznamena, ze najednou neplati to, ze rozsahy hodnoceni podle zanru neexistuji.
je pravda ze obcas to tak opravdu funguje ale treba tebou zminovany Gears of War je skvela hra ktera si tech 9/10 plne zaslouzi, ale treba takova Arma 2 opravdu nema na 8/10, a to ne kvuli tomu ze by me to nebralo ale ta hra je proste takovej nedodalanej paskvil kdybych to hodnotil ja tak nedostane urcite vic jak 6/10 a spis bych to videl na takovejch 4-5/10
Fakt nechápu to rozčilování. Jakoby si snad "hru" Pat a Mat kupovali lidi, co čtou recenze...
No ja s timhle uplne nesouhlasim. Ciselne hodnoceni je podle me mnohem vice nez doplnek textu a cislo je mnohem smerodatnejsi. Kvalitni recenze je super, ale ne kazdeho bavi cist sahodlouhe texty prevazne o vecech, ktera davno predtim zaznela v ruznych preview a novinkach o hre. Cislo naopak uvozuje jak je dana hra zajimava a bohuzel nerozlisuje mezi cilovou skupinou. A pokud je zavedene, ze stejny metr plati jak pro Deus Ex, tak pro Braid a podobně, neda se proti tomu nijak vyrazne bojovat. Navic neni zarukou, ze hra ktera dostane 10/10 bude lamat prodejni rekordy a to same se da rict v opacnem gardu o mnohem hure hodnocenych hrach. Problem je spise v tom, ze vznika spousta her, jejichz potencial je nekde kolem 7/10, cimz vznikl jakysi prumer. Jenze prumer kvalitnich her, ktere sahaji jeste tak k 5/10, ale to uz si hraci moc neuvedomuji. Vyvojari z toho podle me delaji zbytecne nafouklou bublinu... obycejny hrac stejne recenze moc necte a kupuje zanr, ktery je jemu blizky bez ohledu na hodnoceni... jako u filmu, je sice super, ze tento psychologicky triller dostava devitky, jenze ja mam rad romanticky komedie za 5/10...
Opravdu povedený článek i když co se týče textového podání, tak mi příjde, že psaný dost narychlo, ale co měl předal. Ono s tím hodnocením se to v poslední době řeší skoro všude, takže nic nového, ale zaujala mě ta pasáž s tím rozdělením na žánry, kde to opravdu sedlo, to je velmi trefné a chválím. Přesně to vystihuje ubohost a výslednou nulovou hodnotu těch čísel. Všechno je to jen hnusnej byznys, kde jsou nešťastní hráči co si koupili mizernou hru a nešťastná studia/vývojáři, kterým se díky bídným recenzím (napsaným taky jen účelně) nevrací zisky z kvalitních her. Pro mě osobně ty čísla (a kolikrát ani ty kecy kolem) nic neznamenaly, vše je to velmi subjektivní. Sám to mohu potvrdit, poněvadž 95% rádobystříleček mi příjde ubohých i když maj 9/10, zatímco hry třeba k filmu apod. kolikrát velmi mile překvapí... Ale nechci se tu moc rozepisovat, bylo by to ještě na dlouho, protože řešení jak z toho hnoje ven bohužel nemám...
No vidíte, já bych dal Armě 10/10, protože v ní jdou dělat věci co nikde jinde dělat nejdou a má geniální multiplayer + armory + specops + editor...
Pro spoustu hráčů je OFP, Arma a Arma 2 prostě ta definitivní hra, kterou koupí a nemusí hrát pár let nic jiného.
Přiznám se, že jsem autorku blogu měl za nadpřirozeně inteligentní a emancipovanou pracantku, co dělá svému rodu čest v herním oboru. Herní branže potřebuje někoho, kdo přidá trošku na smyslovém a citovém projevu. Když sem si ale četl řádky o tom, že Braid je Ultrahardcore záležitost, tak sem nevěděl zda bdím či sním. Stejně tak zazdít jeho invenci na poli "příběhu" respektive příběhového zážitku od ženy, která by měla být přeci jen v tomto směru prozíravější, mě naprosto ochromila.
Nejsem nijaký intouš, nikdy jsem žádné logické hříčky moc nehrál, ale Braid jsem bez problému na jeden zádrhel přešel. Ta hra v žádném případě není těžká a už vůbec ne nudná. Naopak místo nesmyslně složitých rébusů sází na důvtip a invenci - http://alterego.ondrejvasicek.cz/braid-hranice-mezi-hrou-a-umenim-76
Díky bohu za to, že lidé co dávali vysoká hodnocení (krom těch co se tradičně vezou na vlně), jsou vnímaví lidé, co umí kvalitu ocenit. Ať už je to chlap nebo ženská.
A pokud mám mluvit k samotné podstatě článků, nerad bych se do autorky navážel, ale myslím že nosí dříví do lesa a vidí problémy tam kde nejsou. Pokud jde o trošku větší web, tak hru recenzuje vždy ten, kdo k danému stylu má určitou náklonnost! Však taky když recenzuje např. závodní simulátor člověk, co ani neumí řídit v reálu, čtenáři mu to pěkně vytmaví. Proto to co píšeš, že by se měli hodnocení přizpůsobovat, to se děje dnes a denně :)
Sám jsem vaši hru nehrál, takže z mých úst nezazní žádná konstruktivní kritika, ale co jsem vyčetl z jiných recenzí, tak ta hra si naprosto svoje hodnocení zaslouží. A to že se u ní bude bavit můj tříletý bratranec nemění nic na tom, že objektivně (dle jiných redaktorů) se v mnoha ohledech jedná o podprůměrný titul.
Chcete opravdu relevantní odpověd o kvalitě hry? Nechte ji recenzovat 8smileté dítě :) a uvidítě jak vám hru ztrhá kvůli naprostým hloupostem :) Buďte ráda, že recenzi píší lidé, co o hraní něco ví. Však kdo má mozek, přečte si recenzi, tak i bez číselného hodnocení vidí, že se nejedná o žádnou hitparádu.
Ale samozřejmě chápu, že ze své pozice musíte kolem sebe plácat vodu.
Zajímavý názor a je pravda, že při pohledu na hodnocení adventur může člověk nabýt dojmu, že žádná dobrá adventura neexistuje, což samozřejmě není pravda. Většinu her vztahujeme k nějákému etalonu kvality, např. nejlepší závodní hra je Forza, nejlepší akční RPG je GTA, FPS CoD atd. Tyto hry mají hodnocení 10/10 a každá nová hra daného žánru jde do přímého souboje s nimi. Jenže když si někdo chce (pro někoho) koupit třeba adventuru pro děti, zjistí, že podle recenzí žádná dobrá vlastně neexistuje!? Je to ale opravdu zapeklitý problém - dětská adventura nebo jakákoliv hra z výjmenovaných-podhodnocených žánrů určitě NEMÁ takový rozpočet jako AAA tituly a určitě na tom utrpí nejen grafická stránka hry, není proto výjmkou narazit u takových her na naprosto zkamenělé herní mechanizmy, které jsou dnes jen pro ostudu - to je však pohled hráče Far Cry 2, Crysis apod. Adventuristu to ale nezajímá. Ten si náramně užil tu kterou hru před 15 lety a nějáká moderna ho nezajímá (znám takové) A nejinak je tomu u dětí - tam je to ale spíš o vyhranění zájmů, protože střílení zombíků asi nebude pro 8 leté dítě... U casual her je to taky těžké. Když jsem poprvé hrál BRAIDA, byl jsem nadšený. Stylová grafika, skvělá hudba, vracení času, no prostě bomba. Každému jsem ji ukázal, chtěl jsem, aby si ji zahráli a ... sám jsem skončil u druhých dveří. Ostatní na tom byli obdobně. Hra je to skvělá, stejně jako TRINE, Bionic Commando 2D ad. Jenže nejsou pro mě. Skákačky neumím, adventury mě nebaví a na strategie nemám trpělivost. Když ale otevřu recenzi závodní hry či nové FPS, vím ma čem jsem a tak si nedělám těžkou hlavu z toho, že ten závodnický antitalent co to hraje za trest dal té skvělé závodní hře JENOM 6. Já bych dal 10... Každému co jeho jest. Kdyby byly adventury srovnávány s adventurami, dětské hry s dětskými hrami a to BEZ PŘEDSUDKŮ, hodnocení by šlo nahoru. Jenže psát recenze je jistě práce nevděčná a není lehké vžít se do někoho, pro koho je takováto hra určena. Přesto by neuškodilo, kdyby se nad tím recenzenti někdy trochu zamyleli.
PS: Hry podle filmů jsou špatné.
Teda nechci vypadat jako hnidopich ale co tu chcete rozkryvat a rozuzlovavat? Dik je to uplne logicke ze autori recenzi hodnoti podle subjektivniho dojmu (dost casto bohuzel i podle toho co se ocekava). Kazdopadne na Braid mi nesahejte. Je to snad prvni logicka hra kterou jsem hral vic jak 10 minut a ac to zni neuveritelne nakonec jsem ji i dohral na coz jsem taky nalezite pysny :o)))
Nesouhlasím tak docela. S daným přístupem by mohly všechny hry dostávat vysoká hodnocení, protože takřka kolem každé existuje skupina oddaných fanoušků, či jen ideální cílová skupina. Může být malá, třeba sto nebo i pět lidí, ale kdybychom se pokoušeli dívat na hru jejím pohledem, mohli bychom i sebevětší kravině dát třeba 9/10. Autor je zárukou odbornosti recenze, srovnání s konkurenčními hrami v žánru a v dobré redakci by se nemělo stát, že bude recenzovat hru žánru, k němuž má odpor. Ano, pro dospělého může být obtížné zhodnotit, co bude bavit dítě, a co už je pro něj příliš obtížné, ale i v redakcích jsou otcové a mohou na svých ratolestech dané hry vyzkoušet. Abych to uzavřel, vždy je třeba přihlížet k cílové skupině dané hry, ale pokud je dost velká a má to smysl (např. má to smysl u fanoušků leteckých simulátorů, ale nemá to smysl u fanoušků značky Zetor). A ve většině herních médií se to děje, jen zkrátka Pat a Mat nevyniká ani v kontextu her pro děti takřka ničím - spoléhá jen na známé postavičky.
Me se naopak to hodnoceni vicemene v ramci zanru zamlouva. Ja kdyz si chci vybrat hru, tak zvolim zanr, pak si vezmu recenze her z daneho zanru, setridim podle ciselneho hodnoceni a odshora vybiram. Takze mi nevadi ze nejlepsi hra ma hodnoceni 8/10. Proste je to nejlepsi hra v danem zanru. Stejne tak mi nevadi kdyz budou mit vsechny hry na XBOX hodnoceni 10/10 kdyz XBOX nemam a tudiz je odfiltruju.
K Patovi a Matovi - co kdybys napsala vlastni "recenzi"? Vypichla co je na hre dobre a co spatne. Pro jakou vekovou kategorii se hodi. Jake jsou alternativy a jak si stoji Pat a Mat proti temto alternativam. Ja bych si tvuj nazor docela rad precetl, protoze zatim tu hru obhajujes tim, ze vsude jinde ji zrecenzovali spatne.
Vidim, ze ne kazdy uplne pochytil o cem pisu (ne, Braid rozhodne neni spatna hra atd.). A asi nema cenu psat nejake vysvetlovani toho, co jsem necim chtela rict :-) Holt nejen hodnocením ale ani clankem se nelze zavdecit vsem.
At uz je moje inteligence mimoradna nebo podradna, pevne si stojim za závěrečným zhodnocením - recenze je autorsky utvar, hodnoceni take a na ciselne hodnoceni je treba koukat ve vztahu s clankem i s autorem, ktery ho udeloval a samozrejme i s mediem, ve kterem je umisteno. U her, knih ani filmů neexistuje nic jako objektivni hodnoceni.
A neberte to, ze nejak divoce bojuji za Pata a Mata. V ramci detskych titulu ji povazuji jen za mirne nadprumerny titul.
Opravdu spickova kvalita obvykle prekona hranice zanru a Pat a Mat rozhodne perfektni hra neni.
godvood: ne, vsude ji urcite nezrecenzovali spatne :-) Treba recenze na tiscali je pomerne dost trefna a s ni musim souhlasit (i kdyz treba i tam mi vysledne ciselne hodnoceni prijde jako zvlastni prumer mezi hodnocenim pro slozeni ctenaru a pro cilove publiku - neco jako 3-4/10 pro bezne ctenare tiscali a 6-7/10 pro deti udela prumer 5/10, coz je zvlastni, i kdyz jinak se s recenzi neda nez souhlasit)
Tak s tím se dá souhlasit. Pokud to má však být jakási obhajoba špatných výsledků Pata a Mata pak to nefunguje, protože ta hra se nelíbí ani mojí ženě, typické casual hráčce a překvapivě ji brzo odhodily i mé děti. Je to prostě šmejd, zatímco kvalitné dětskou hru si klidně zahraju.
Tak uplne s tim nesouhlasim.
Cilove publikum jen malo ovlivnuje hodnoceni hry u profesionalniho magazinu. Co to ovlivnuje nejvic je "slozeni" recenzenta.
Je to jako s temi filmy, cloveka co ma rad scifi poslete recenzovat novou pohadku a on ji se vsi pravdepodobnosti neda vic nez prumer.
Takovy nadhled nikdo nema aby to odrecenzoval uplne nesubjektivne.
Proto neni ani zachranou precist si text recenze.
Cele by se to dalo shrnout do "nekdo holky, nekdo vdolky" a nejlepsi reseni je sam si hru vyzkouset.
No k Pat & Mat - nikdo z tvůrců asi nikdy neslyšel o legendární The Incredible Machine. Tam by se dal odkoukat princip, na jakém udělat Pat&Mat hru, kde by se skutečně sestrojovaly nějaké vynálezy jako v tom seriálu. Sérii miniher jako golf nebo puzzle asi fakt nikdo nechtěl a podle toho ta hra sklízí hodnocení.
Jinak Tlamizcko jak narážíš na Braid 9/10 hodnocení (možná na to moje z TG), tak v pohodě, neberu ti názor. Jenom se prostě všeobecně ví, že Braid je velmi těžká hra a také jakýsi test inteligence, velmi těžký test. No a kromě toho je to určitě propracované dílo, u kterého se přemýšlivý člověk může bavit roky. Dnes je asi všeobecným trendem, že hry jsou jednoduché, krátké, téměř pasivní zábava bez namáhání mozku. Takové věci preferují lidé, a je jich čímdál více, kteří prostě chtějí po práci přijít domů a jen tak si postřílet pár virtuálních lidí, bez přemýšlení. Jinak ale v minulosti byla dřív většina plošinovek těžká jako Braid, no stačí si zahrát některé díly Super Maria, Sonica, nebo třeba zkusit Abe's Odyssey/Exodus.
Celkově k té úvaze o hodnocení her nemám moc co říct. Ta hodnocení se většinou řídí interními pravidly redakce pro výpočet takového hodnocení. Já osobně ta čísla také nemám moc rád, ale na druhou stranu to nepodceňuji, protože spoustu lidí nemá náladu číst ani stránku či dvě textu a prolétnou dolu k verdiktu a tomu číslu. Nemám jim to za zlé. Osobně málo kdy jdu pod 6/10, protože si ty hry dopředu pečlivě vybírám, velmi zvažuji, jestli to má vůbec cenu recenzovat a jak to přibližně ve výsledku dopadne. Selekce titulů je u mě hodně důležitá, nemám chuť hrát ani recenzovat podprůměrné hry. Což asi nikdo.
mindwarp: rozhodne, The incredible machine je perfektni predloha pro Pata a Mata. Pripadne novejsi Crazy machines. To by rozhodne hraci prijali mnohem lepe a lepe by se to hodilu ke znacce P&M. Nebo pripadne nejakou rozbijeci hru ala Bloom Blox a nebo nejakou zmaknutou plosinovku, kde by se skladal nejaky stroj a pomahaly si obe postavy. Nebo samozrejme neco jako Gobliiins.
Vsechny tyhle koncepty by se na P&M hodily nesrovnatelne lepe, pro deti by to bylo minimalne stejne dobre a pro dospele mnohonasobne zajimavejsi. Samotny koncept hry P&M nebyl vymysleny uplne stastne (ja jsem do vyvoje prisla kdyz uz bylo vsechno davno hotovo, Pat a Mat neni nejaka "moje hra", delala jsem jen tu nejmene podstatnou cast - vsechny texty, manual a na konci jsem pomahala s lazenim a mela k tomu radobychytre pripominky, a s partnerkou jsme davaly dohromady hudbu - polovinu skladeb slozila ona, zbytek je od ni upraveny/vycisteny Skoumal). Kazdopadne nehrace kolem me to bavilo, i samotnemu dedicovi znacky se to libilo...
Pokud se bude delat druhy dil - coz podle casto az zurivych reakcich nevidim uz tak jiste - bych rada mluvila vic do konceptu a designu her. Delsi "adventurni cast" a klidne mene dalsich miniher ale lepe promakanych a vic souvisejici s obsahem predlohy (i kdyz od konceptu vice mensich her v jednom balicku se neodstoupi skoro urcite, fungovalo to roky u Ctyrlistku a Ferdy Mravence tak neni duvod to rozbijet).
A mimochodem - minigolf se podle me dost povedl, osobne neznam na PC zadny jiny ktery by byl tak pekny, mel editor a jeste se prijemne ovladal (vsechny co jsem zkousela byla dost bida). Pokud nekdo nejaky takovy znate, dejte prosim vedet, at mam s cim porovnavat :-)
To ja si P&M dokazu predstavit jen jako dokonalou fuzi vikingu, tim a machinaria (myslim ten klikaci system)... to by bylo presne ono!
to tlamiczka: Nejde o to že by byl minigolf nějakej špatnej, jde spíš o to, že v té hře podle mě nemá co dělat. Co má minigolf proboha společného s P&M? Jediné co má v té hře smysl je právě ta adventurní část, která je neuvěřitelně krátká. Puzzle a přehlídka jsou nanic, ale aspoň se týkají P&M. Nechci shazovat ničí práci, i tak to muselo být náročné a rozhodně po vás nikdo nechce Ratcheta a Clanka, to jsou dětské hry s velkým rozpočtem i cenou, ale už dnes jsou za 299 korun k dispozici hry které daleko déle a lépe pobaví, mnoho z nich je i zdarma...
Vsak ono to casem pujde do nejake slevy, aspon tedy doufam. Tahle hra by mela byt v cenove kategorii uplneho budgetu, tj.199 nebo dokonce 149.
mindwarp> Tak to jsme asi každý hráli jiného Braida. BRAID je KRÁTKÁ a JEDNODUCHÁ hopsačka i jednoduchá logická hra, spíš je to víc trail-error než logika. Jediné co je na něm složité je mnohovrstevný příběh (mimochodem skvěle spojený s gameplay až na úchylnost s knihami na konci). Složitá logická hra jsou třeba Fish Fillets, ale rozhodně ne Braid.
Pěkný článek, jen do nich tlamiczko :). PS: Pat a mat je super a to jsem hráč FPS :D
Omlouvám se za anonymitu, ale stejně jméno je tu celkem nepodstatná záležitost. Jednak, parodie jen velmi vyjímečně bývají lepší než to, co parodují. Ono už tím, že v podstatě automaticky postrádají originalitu (tím že holt něco parodují) a že se velmi lacino, neříkám však jak kvalitně, mohou strefovat do klišé a jiných atributů parodovaných filmů, tak tím už vlatně ztrácejí body. Neříkám, že nejsou výjimky, ovšem u nich se už nehovoří o parodiích, viz třeba Monty Python`s Quest for Holly Grail, nebo Život Braida. Co se hry Braid týče, ano, jsou to Lost Vikings v novém, díky za to, stejně jako za Prince of Persia, či jiných remakeů, stále však mi chybí remake Master of Magic, ale budiž. Hry jako takové opravdu ztratili na náročnosti, což je logické, neb se rozšířil trh. Před deseti lety jste hru prodávali jen lidem, co hry kupovali, dnes to chcete prodat i holkám nebo důchodcím (viz Sims a tak). V minulosti takové hry taky byly, ať už zmiňovaný Princess Maker, nebo pinbally všeho druhu (Dreams, atd.). A hodnocení her je opravdu subjektivní a kdo to nechápe, tak je objektvně divný.
Remake Master of Magic vyjde už příští rok, kutí ho Stardock (autoři Galactic Civilizations a provozovatel Impulse) a bude se jmenovat Elemental: War of Magic
Ani ne. :P Od toho jaka to je cilova skupina je text recenze. Kdo to necte, max. tak stahuje - nepatri do cilove skupinu. Kdyz jsem delal na ff2, nikdy jsme s hodnocenim problemy nemeli... Nakonec ryby stejne hrali jen cesi, ale to uz je o necem jinym... Armu2 uz nehraji, presto bych ji dal tak 7/10 - zcasti zaplnuje prazdne misto na trhu (i kdyz na ni nadavam kde muzu, presto ze ji delam). Adventurni zanr je trochu stary - kvalitni texty a nektere herni prvky se vyskytuji i v jinych zanrech. U detskych her se dle meho jedna o doporuceni pro kupujiciho, ze by meli spatne hodnoceni jsem si nevsim.. Pokud je hra puvodne mirena pro deti a herni napln se lomi na dospele i deti zaroven, muze byt samozrejme problem a i "dobra" hra vlastne nemusi byt pro nikoho... Z velke casti mas recht, ale na to uz jsem dost starej, abych si vytvoril vlastni nazor a subjektivnost autora akceptuji, pokud do toho ovsem netaha jen momentalni rozpolozeni ;)
já vždycky žasnu nad tím jak recenzent "objektivně" hodnotí stránky hry jako koncept, design, textury pod. Jak může někdo hodnotit něco, co nikdy nedělal? Tradiční Hurvínkovo pojetí války.
Přidat komentář