Dante a peklo kolektivního nevědomí

"And I to him: I wish thee still to teach me,
And make a gift to me of further speech."

- z Božské komedie od Danteho Alighiery

Síla kolektivního nevědomí mě nikdy nepřestane fascinovat... Už jsem o tom kdysi psala v tomto článku a hezky na to navazuje i Karel Mořický zde.




Když se ke konci roku 2007 začalo v Mindware studios připravovat pokračování Painkillera 2, mělo to být něco mega. Mindware měl u Dreamcatcheru dobré jméno po vytvoření Cold War a následně hlavně Painkiller Overdose za babku a v podstatě v řádném termínu (kdo tohle dnes dokáže) a se značkou Painkiller byly obrovské plány.

Na Painkillerovi 2 se už začalo dělat, běžela preprodukce a zdálo se, že by v ČR konečně mohla začít vznikat AAA střílečka (kdyby vyšlo i Moscow Rhapsody, české hry by mohly být zas v kurzu, co? :-) ). Spojení Dreamcatcheru s rakouským Jowoodem ale přineslo své ovoce a rozhodně nepomohlo ani personální zemětřesení v Mindware. Painkiller 2 s obřím rozpočtem se nakonec nekonal.

Pohrobkem Painkillera 2 nakonec zůstala skrz naskrz průměrná budgetovka Dreamkiller a Dreamcatcher značku PK totálně spláchl, když se pokusil zopakovat úspěch s Painkillerem Overdose a znovu za pár šupů udělat datadisk - Painkiller Ressurection bohužel dopadl katastrofálně.
poznámka - Overdose je paradoxně ukázkou toho, že Češi hry dělat UMĚJÍ - i s malým rozpočtem a v nepříznivých podmínkách.


Proč se ale o tom rozepisuji - když jsem dávala dohromady design pro PK 2, použila jsem jako zásadní motiv hry Danteho představu pekla z Božské komedie.

Danteho metaforické znázornění pekla je fascinující  i po více než sedmi stech letech a síla té vize se zničehonic začala tlačit i do her.

V PK 2 se měli  Daniel Garner i náš andělský basterd Belial postupně prodírat devíti kruhy pekla, aby se v nejděsivějším, devátém kruhu utkali se Satanem. I ta láska (ala Danteho Beatrice) tam mohla být a cameo by si střihl také Jidáš.

Fascinující je, že ve stejné době pracovali Electronic Arts na Dante's inferno. Podivuhodné propojení.

A nebylo první - RPG Uknown heroes třeba vypadalo velmi, velmi podobně jako Saboteur. Rozhodně neříkám, že by se EA našimi provinčními prototypy nějak inspirovalo, hry vznikaly prostě zároveň. Stejně jako třeba Cold war a Splinter Cell (jen Cold Waru to trvalo "trošičku" déle než se dodělal :-). Prostě klasická shoda námětů v jednu dobu na dvou stranách zeměkoule.

To co je fascinující je právě to, jak EA čerpá ze stejného proudu kolektivní nevědomí. Jen to dokáže nesrovnatelně lépe protlačit na světlo boží. Ta síla kolektivního supermozku a supervzpomínky kolem celé planety je fascinující a skoro děsivá. Proč je to zrovna teď Dante? A kdy se začnou objevovat hry se silným motivem afrických náboženství, které hraje významnou roli v další hře, na které dělám? Je někdo v USA napojený na stejný proud inspirace jako já?

Na Danteho peklo od EA jsem dost zvědavá. Produkčně a technicky si s tím rozhodně poradili lépe než by to kdy dokázalo Mindware. Uvidíme, jak na tom bude hratelnost a myšlenka. Doufám, že nezklamou :-).