Tento blogísek i jeho autorka jsou k smíchu.

27. srpna 2012

Konkurence a fair play

8/27/2012 Posted by Nikola Bornová , ,

Na Runkeeperu mám ve svém "street teamu" spoustu lidí, kteří běhají mnohem rychleji než já a přitom uběhnou mnohem víc. Jsou mnohem rychlejší a vytrvalejší. Trochu mě to štve - jsou to lehkonozí, zdatní sportovci a já si vedle nich připadám jak supící mastodont. Jak to vyřeším?



Budu se dál snažit zlepšovat.
Budu se snažit běhat rychleji.
Budu běhat pokaždé o kousek dál
Budu se snažit běhat častěji.
Budu zlepšovat sama sebe.

Tomuhle se říká zdravá konkurence. Prakticky všichni na ní vydělají - já se zlepším. Ostatní běžci uvidí, že se zlepšuju a zaberou víc. Všichni zákazníci diváci okolo budou mít lepší zábavu, bude to celé napínavější.

Je tu ale samozřejmě i jiná možnost jak docílit, abych byla lepší než ostatní. Když poběžíme spolu, můžu jim dát "šlapáka" na achilovku a vyřadit je z běhu. Můžu je taky nenápadně strčit ze srázu nebo jim s úsměvem nabídnout pití, do kterého je přimíchána trocha Rohypnolu. Je to účinný přístup? Ano, samozřejmě že je. Extrémně. Je to mnohem snazší, než měsíce a roky trénovat, abych se všemi držela krok nebo je předehnala. Je to fair play? Ani náhodou.

Když budu mít to štěstí, že nad námi bude bdít mocný soudce rozhodčí, můžu jít ještě dál. Půjdu za ním a budu si stěžovat na běžce, které chci vyřadit. Řeknu mu třeba, že ostatní běžci napodobují to, jak běhám já: "Pane soudce rozhodčí, koukejte jak pan S a paní M došlapují na patu. Tady mám 300 stran fotodokumentace, že já takhle došlapovala na patu první. Víte, kolik mi výzkum téhle metody došlapování zabral času? Je by to beze mě ani nenapadlo a ještě dneska by lezli po čtyřech!" A pan soudce opravdu vidí, že jsem dělala ten grif nohou jako první. Takže nařídí panovi S a paní M, aby při běhu našlapovali na špičky nebo ještě lépe na kolena, nebo ať mi platí desátky za "tlamiczky metodu pohybu nohou".

Pak mu řeknu: "A podívejte se ještě na tohle, pane soudce rozhodčí. Pan S má navíc boty s pružnou podrážkou, které jsou hrozně podobné těm mým. Hele ty bílé tkaničky! Když vběhne do cíle, budou si všichni myslet, že to jsem já a bude sklízet ovace, které patří mě!! To není spravedlivé, já tyhle boty nosila dřív a jsem v nich víc cool. Koupila jsem si je v době, kdy stále ještě o 50 korun víc. Pan S mi kazí mojí image! Lidi si nás budou plést, trojky netrojky!" A pan soudce - Honza Novák z Prahy jako já, žádný cizák z Brna - pokýve hlavou. "Ano, opravdu, ty boty jsou podobné a tys je nosila dřív. Proti tomu nemůžu nic namítnout." Takže nařídí panu S, aby běhal v dřevácích. Boty s měkkou podrážkou a bílými tkaničkami už jsou prostě obsazené. Nezáleží na tom, že to je "common sense" řešení.

Oboje bude velmi účinné. Ve výsledku teď budu běhat ze všech nejrychleji. Sice jsem se vůbec nezlepšila, ale oproti ostatním budu přesto rychlejší. Budu mít ze všech nejlepší prachy časy a když se pan S i v dřevácích a běhající kolem mě doslova po špičkách zlepší natolik, že by zase ohrožoval moje kralování, zas na něj něco vymyslím. Ve jménu spravedlnosti, samozřejmě - tedy to aspoň budu ze stupně vítězů opakovat tak dlouho, až tomu všichni uvěří.

Jo, není to fair play, nikomu kromě mě to nepomůže, ale jde přece o obchod sport, ne? Tam žádné fair play neplatí Jsme přece moderní lidé, kteří na takovéhle sračičky nevěří. Ha ha ha, čistá hra, na to věří snad už jen blbý skauti :-)))

Už jste viděli mojí novou jachtu? Je moje padesátá. Mám jí za vítězství v posledním běhu.

p.s.jakákoli podobnost s aktuálními patentovými spory je není je čistě náhodná.