Tento blogísek i jeho autorka jsou k smíchu.

28. července 2013

V zajetí démonů - 50%

7/28/2013 Posted by Nikola Bornová ,

Občas mě úspěch a obliba nějakého filmu zaskočí. Není to tím, že bych nedokázala rozlišit svůj vkus od chutí většinového diváka - u Dne nezávislosti nebo Armageddonu sice pláču nad jejich stupiditou, ale jejich úspěch mě vůbec nepřekvapí, protože jsou obvykle řemeslně tak parádně zmáknuté a audiovizuálně tak opulentní, že to přebije všechno ostatní.



Ale absolutně standardizovaný prefabrikát bez chuti a zápachu V zajetí démonů mezi překvapení patří. Aktuální hodnocení 85% na ČSFD mě doslova šokuje, protože to tenhle film staví na úroveň geniálních hororů jako Věc, Osvícení nebo Vetřelec, které hrají svou invencí, zpracováním i neobvyklostí úplně jinou ligu než tenhle osmistý padesátý třetí televizní film o zlém puchovi ve strašidelném domě.

V zajetí démonů byl podle všeho napsaný nějakým pokročilým počítačovým programem, který sežvýkal všechny duchařské filmy z posledních 30 let, všechno zprůměroval, hezky zarovnal a nakonec vyzvracel na diváky duchaprostou (ehm), precizně načasovanou, politicky korektní, klišoidní plastovou vatu. A diváci jsou z toho nadšení. Prostě to nechápu. Vůbec.

Polovinu filmu jsem prozívala, nemohla jsem si pomoct. Po deseti minutách jsem totiž chytila tempo filmu a už jsem jen mechanicky koukala, jak film přesně sleduje šablonu známou už od Poltergeista z roku 1982. Všechno je tak ukrutně ohrané, že jsem skoro na vteřinu přesně věděla, kdy kde bouchnou dveře, tlesknou strašidelné ruce, bude se zvracet omáčka, zhasne sirka, ptáci budou narážet do oken nebo bude něco levitovat ve vzduchu... Podstatou strašení je strach z neznámého a překvapivého, tady je neznámo naprosto zoufalé.

Technicky je film samozřejmě zvládnutý velmi dobře - dobrá kamera, dobří herci (dokonce i ti dětští jsou ucházející), výborná retro atmosféra (děj se odehrává v roce 1971) a obzvlášť musím pochválit zvuk, který je takřka perfektní.

Co mě ale dorazilo bylo to, jak hodně si film hraje na "podle skutečných událostí". Po filmu jsou reálné fotky "lovců démonů" Lorraine a Eda Warrenových i strašené rodiny Perronových, citují se tu Edovo epické promluvy o nebezpečných démonech, Perronovi jsou tak zranitelní protože nejsou praví američtí křesťani, bubák je ze Salemského procesu s čarodějkami...a samozřejmě jediná obrana proti temnému zlu je čtení z bible (té nejsprávnější verze), rozmisťování křížů po domě (chudák démon, když se někde v domě překříží třeba příbor), vymítat smí jen kněz schválený panem papežem z Vatikánu atd. - tyhle věci jsou totiž pro americká strašidla strašně důležité a nijak jinak nejdou porazit. O "reálném pozadí" příběhu, což je označení co Američani cpou snad už i do filmů o obřích radioaktivních bišoncích v Newyorkské kanalizaci, si přečtěte něco za recenzí.

Celkově jsem byla z filmu dost zklamaná. Jsem hororová fanynka a nemám nic proti duchařinám. Ale když už se duchařský horor o strašidelných domech/pekle/démonech točí, měli by se tvůrci snažit udělat to aspoň maličko zajímavé - jako třeba nedávný Sinister a předtím třeba The Shining (1980), The Exorcist (1973), Kruh (2002), Hellraiser (1987), Evil Dead 2 (1987) nebo třeba i to The Orphanage (2007) a The Others (2001) (to zároveň píšu jako tipy).  Za dobrý film nedokážu považovat něco, co jen potisící znovu převaří to samé, i když to třeba technicky udělají dobře.

Proč se u téhle vymleté prázdnoty lidi bojí a hodnotí ji tak vysoko pro mě asi zůstane navždy záhadou... Pokud jste ale za posledních 30 let viděli jen jeden nebo dva horory o démonech, berte asi tohle - když nic jiného, je tam aspoň legrační pan policajt, který se na konci bolestivě poučí, že na démony nevěří jen dementi a už "" o čem ten náš svět je ve skutečnosti. Takže všechno dobře dopadlo.

Dodatek o pozadí story

Když už si tedy film tak hodně hraje na realitu, podívejme se, jak to vlastně bylo v reálu.

"Lovci démonů" Ed a Lorrain Warrenovi skutečně exuistují. Respektive existovali, protože Ed už spokojeně sešel věkem. Oba manželé si na lovu "bezbožných" stvoření založili živnost a vzali to za správný konec - dělali to jako seriózní byznys, takže si brzy udělali slušné renomé. Oblíbení byli hlavně u církve, protože se neprezentovali jako nějací okultní pošuci, ale jako racionální křesťanští lovci všeho, co je proti bibli. Církev jim tedy hodně nadržovala. Největší popularitu si získali pomocí "hororu v Amityville" v roce 1974. Ten případ možná znáte z několika filmů a spousty dokumentů. Podle většiny svědků je to hoax - samozřejmě nejen ti zlí démoni, o tom se snad nemusíme bavit - vybájený byl do značné míry celý případ. Warrenovi prostě byli showmani, psali knihy, objížděli strašidelná místa, přednášeli a vydělávali penízky.

Co se týče Salemského procesu s čarodějnicemi (démonická příšera v tomto "filmu podle skutečných událostí" byla jedna z čarodějek ze Salemu), fakta jsou tu taky rozkošně změněna. Salem a Salem village byla dvě rozhádaná městečka, která se přela skoro o všechno - o pozemky, autority, religiózní otázky atd. V tom známém Salem village navíc vládla křesťanská sekta, která mimo jiné lidem zakazovala zpívat a tančit (kromě chorálů oslavujících boha v kostele), dětem hrát si s hračkami, nesměly se slavit žádné svátky a například popírat existenci zlých démonů byl vážný zločin, protože to bylo odmítání existence boha. Do téhle sympatické oblasti jednou přišla špatná úroda, hlad a pravděpodobně i hromadnější otrava námelem z napadeného obilí (tzv.ergotismus, který mimo jiné může způsobit křeče a halucinace).
Následně vybuchla pod povrchem bublající nenávist (píše se rok 1692) a začlo se obviňovat z čarodějnictví nalevo napravo. Nasral vás soused? Lup mu tam obvinění z čarodějnictví! A když je to pěkná holka, šup jí tam obcování s démonem! Hlavně aby to souložení pak nějak hezky popsala před pány soudci, to bude pěkné porníčko - a zadara!
K žalobám se využívalo například svědectví čtyřleté holčičky, obvinění samozřejmě schytala indiánská otrokyně, několik náctiletých holek, 71-letý starý vztekloun, co kdysi utloukl k smrti zloděje jablek atd. atd. Následovala řada absurdních soudních sporů. kde se pomocí mučení a bití z lidí vytahala naprosto upřímná (ehm) přiznání a obvinění dalších lidí.
Ten starý pán například chtěl při procesu využít zákon, že když se nebude hájit, nemůže ho soud finálně odsoudit (u soudu mlčel). Soudci tedy chytře využili protizákon, který jim umožňoval ho svléknout donaha, dovlést do soudní síně a skládat mu na prsa balvany tak dlouho, dokud si svojí obhajobu nerozmyslel nebo nechcípl. Starý pán při téhle sympatické vyšetřovací metodě tak trochu umřel.
Nakonec za čarodějnictví pověsili 19 lidí (to byl zlomek obviněných). Už o pár let později se jednotliví zúčastnění soudci a další tehdejší verbež začali přiznávat, že u soudu trošičku ujeli a že to bylo celé tak nějak maličko vybájené. Ale nemohli za to, prý je při soudu ovládali démoni! Vyšli z toho samozřejmě v pohodě a bez trestu (a ještě se před smrtí vyzpovídali, takže jim bylo dobře). Někteří pozůstalí pak vysoudili za ztrátu bližních kolem 50 dolarů, takže všechno dobrý, kuci!
Fascinující je, že jmenovitě očistit opravdu všechny lidi povražděné v tomhle falešném procesu trvalo tři sta let a povedlo se to až v roce 2001 (!!). Tolik k té strašlivě zlé čarodějce, která prý v domě straší a požírala malé děti nebo čím že se to prý ve volném čase bavila - v reálném světe byli oběšení lidé obyčejní farmáři a tetky od vedle, na které měl někdo pifku.

O důvěryhodnosti Warrenových, kteří měli na paranormálnu založený byznys a slávu si popohnali na vylhaném případu, už jsme si řekli dost. O zlých čarodějkách z Eastwicku Salemu taky. Tolik k tomu "podle skutečných událostí" :-)