Tento blogísek i jeho autorka jsou k smíchu.

18. října 2015

Má Evropská unie AIDS?

10/18/2015 Posted by Nikola Bornová

Možná už čtvrt století jsem necítila kvůli situaci v okolí takový konstantní zmatek, beznaděj a rozčarování. Co se to s Evropou děje? Kam míříme? Zešíleli jsme?

Našeho evropského druhu svobody si hrozně cením. Jsem hrdá na to, že jsme se po mnoha temných obdobích konečně dostali do stavu, kdy můžu komukoli beztrestně říct, že jsem ateistka nebo budhistka nebo že nevím, v co vlastně věřím.
Že i přes odpor některých lidí můžu dát beze strachu na veřejnosti pusu milované bytosti, ať už je to muž nebo žena a že s ní nebo s ním můžu vstoupit do oficiálního svazku.
Že mě nikdo nebude znevýhodňovat kvůli tomu, že mám vietnamské nebo ukrajinské předky.
Že mám přístup ke vzdělání, které je očištěné od náboženské dogmatiky a snaží se být věděcké a racionální.
A že i přesto, že jsem žena, nestojí v mojí kariéře nebo plnění snů o nic víc překážek než kolik jich mají na cestě muži.

Všechna ta svoboda, kterou máme, už námi prorostla natolik, že si ji většinou ani neuvědomuje a řešíme relativní prkotiny jako zákaz kouření v restauracích nebo žárovky (proti omezení svobody pohybu nebo nesvobodným volbám je to opravdu jen drobnost).

Společnost je víc a víc liberální a obecně je to SKVĚLÁ ZPRÁVA. Přestáváme se navzájem nenávidět kvůli nesmyslným předsudkům. Opatrně vykukujeme z jeskyně a lidé začínají místo stínů na stěně sledovat skutečný svět. I když...

Ta opojná svoboda a hlavně boj za rovnoprávnost všech se všemi se už možná začíná vymykat racionalitě. Spousta lidí si tak moc zvykla bojovat proti útlaku že teď, když jsme se dostali do poměrně rozumného stavu, se dostávají do podivného vakua, které musí něčím vyplnit. Jsou jako bílé krvinky, které bojovaly proti nemocem a najednou jsou ve zdravém organismu a tak nějak neví, co s rukama. A tak spousta z nich začne bránit i nesmyslné myšlenky a skupiny. Prostě jsou na to zvyklí a když za nikoho nebojují, cítí se dobře. Nejde o to, o co bojují, ale že bojují a dělají si tím dobře.

***

V mém chápání světa je náš stát podobná jednotka jako náš dům, jen je větší. Naší republika je jedna obří rodina, která si nastavila nějaká pravidla a snaží se je dodržovat. Máme svůj dům a sami rozhodujeme, kdo k nám smí na návštěvu a kdo se u nás může zabydlet natrvalo.

Je dobře, když nám chodí z jiných "domů" chytří nebo zajímaví lidé, kteří nás něčím obohatí a my zas obohatíme je. Je přirozené, že pokud k nám přijdou, budou dodržovat pravidla našeho domu a pokud se chtějí nastěhovat natrvalo (chceme to my i oni), tak že se začnou okamžitě učit mluvit stejnou řečí jako my. Jaký smysl by mělo mít doma člena rodiny, se kterým si nerozumíme, který dlouhodobě jen bere a který případně ani nechce dodržovat pravidla, která naše rodina odsouhlasila?

Mě osobně přijde úplně v pořádku mít kolem našeho domu a zahrady plůtek. V plůtku je přece branka a tou chodí návštěvy spořádaně dovnitř i ven. Když máme pocit, že je náš dům plný, tak přestaneme pouštět další lidi dovnitř.
Když bude za brankou stát obří skupina neznámých lidí, tak považuji za naprosto racionální branku zavřít a pouštět skrz ni dovnitř jen ty, o kterých budeme něco vědět a u kterých víme, že k nám chtějí a taky že nám z obýváku neudělají kůlničku na dříví. Nebo že nezačnou někoho v naší rodině šikanovat jen proto, že v jejich původní rodině to bylo v pořádku. A když někdo bude lézt přes plot, tak ho rázně klepneme přes prsty.

Problém je, že "evropské domy" propadly podivnému mesiášskému komplexu a mají pocit, že je jejich povinností rozevřít brány dokořán a nechat všechny proudit dovnitř úplně bez kontroly. Bez ohledu na to, kdo dovnitř vchází - stačí že si na bundu nalepí nálepku "uprchlík" a má vstup volný. Odteď smí dovnitř bez ohledu na to, co u nás budou dělat a jestli pro ně je vůbec místo, jídlo nebo jestli to má nějaký dlouhodobý smysl.

Jakékoli jiné chování než nadšené vpouštění cizích lidí do domu ty naše "bílé krvinky" (ano, proto jsem o nic na začátku mluvila) začnou napadat jako rasistické a xenofobní a islamofobní a cokoli-co-se-hodí-fóbní. Udržují branku otevřenou, i když z domu se ozývá čím dál tím vzteklejší nadávání. Těm u branky je už jedno, že žijí ve společném domě s ostatními, jde jim o ten pocit dobroty a štěstí, že pouští všechny dovnitř. Je jim jedno, že jejich rozhodnutí ovlivní všechny ostatní, jde o ten pocit TADY A TEĎ. O zbytek se přece postarají ostatní, ne?

A pak ještě přijde paní z luxusnějšího domu odvedle, která všechny ty "uprchlíky" pozvala k sobě, ale už jí vypadávají ven i oknama, jak má plno. Takže tahle paní nám řekne, že jsme xenofobní zrůdy, pokud nezačneme brát její hosty k sobě domů taky. Lidi u branky jí nadšeně tleskají, lidi venku před brankou jí taky nadšeně tleskají a říkají jí maminko. A maminka se cítí dobře, jak to pěkně vymyslela.

Všichni v baráku - ti co vaří, starají se o zahrádku, o pokladničku, o praktický provoz domu, o cestičky, o vydělávání na jídlo - tak ti nadávají. Nadávají čím dál tím vtekleji a nenávistněji, protože jim to přerůstá přes hlavu.

Ti u branek začnou nadávat zpátky, svojí vlastní rodině, ať drží klapačku, že nemají srdce.
Někteří v domě dostanou amok a začnou řvát, že ti za plůtkem by se měli topit a střílet, že už té šaškárny mají plné zuby a že tu nedřeli na někoho, kdo si vlastní dům úplně zničil.
Ti co drží otevřená vrátka se zhrozí, s kým že to žili takovou dobu. Taková rasistická hovada to jsou!
Vrátka jsou mezitím otevřená a zatímco se původní rodina hádá, dům se plní masou nových lidí, kterých je tolik, že se jim nemůže nikdo pořádně věnovat. Nikdo na ně nebyl připravený, nic nebylo promyšlené.
Někteří z návštěvníků navíc přišli z hodně nefunkční rodin a mají to v hlavách porouchané. Už tahají sirky a zapalují domeček, protože nevypadá jako ten, ze kterého odešli. Zabírají si jeden pokoj a tam si udělají vlastní pravidla. Zbytek návštěvníků jen zmateně podupává na místě a má čím dál větší hlad a nechápe, proč jsou na ně skoro všichni v domě tak nasraní a nadávají jim. Vždyť před brankou je tak nadšeně zvali dovnitř! Co to je kurva za debily, když je zvou dovnitř a pak jim ani nedají najíst a rovnou na ně plivou?! Proč sakra musí spát venku na mrazu?!

A někde opodál stojím já, snažím se v tom zmatku normálně fungovat, ale v uších mi pořád zvoní WTF? Co se to kurva děje?! Co blbneme, proč všechny pouštíme dovnitř, když nevíme co s nima? Proč nám ta cizí kráva něco rozkazuje? A proč ona sama ničí svůj krásný dům tím, že pozvala dovnitř třicetkrát víc lidí, než kolik byli lidi u ní doma schopní zvládnout? Proč je ochrana hranic najednou rasistická? A k čemu to kurva všechno povede? Proč na sebe všichni řveme jak debilové a urážíme se zatímco problém roste a nikdo není s výsledkem spokojený?

A kam vlastně patřím já, když se chci chovat ke všem slušně a hezky, ale chci chránit hranice? Co jsem? Rasistická sluníčkářská xenofobní pravdoláskařka bez srdce? Patřím vlastně vůbec do Evropy? Asi ne... Rozhodně se tu už necítím doma. Mám pocit, že západní Evropa ztratila imunitu i zdravý rozum. A možná nejsem sama.